Já ještě pamatuji lokalitu ve stavu, kdy na místě byly zbytky zahrady, místní odrůdy jabloní v počtu asi 5 ks, napůl zbořený, klenutý sklep, plný láhví a zrezlého nádobí, zbytky okenic a zetlelého dříví z krovu. Podle slov mého děděčka byla usedlost obydlena před válkou ( roku 1910 ). Usedlost, která byla vedle ( č.p 148 ) byla obydlena ještě v 60. létech panem Božoněm. Tzv. agrární valy, místními zvané \\\\\\\" hrozy\\\\\\\" se vyskytují dosti často a jsou zřetelné i jiných v místech, například tam, kde stál lovecký zámeček na Zlani, a podle pamětníků byly \\\\\\\"hrozy\\\\\\\" jen doplňovány, ale jejich původ nikdo z neznal, zřejmě je vytvářely generace salašníků po staletí, jako ohrady a úprava pozemků pro intenzívnější obdělávání půdy. Jde historicky velmi cenné svědectví o činnosti mnoha generací předků.
první zmínka o vesnici Morávka je v urbáři Frýdeckého panství z r. 1636. zápis zachycuje situaci, kdy katastr osídlilo několik desítek - převážně pasteveckých kolonizátorů. Hlavní údolí bylo od nezregulovaného toku řeky mokřadem - urbář je psán česky, ale předchozí vlastník jej pravděpodobně německy pojmenoval jako morkopf - mokřádek. To je i důvodem, proč pasekářská kolonizace / huroci/ byla rannější a úspěšnější, než zemědělská /duloci /. Majitelé panství však majetkově ukotvovali tyto pastevecké podniky přes spolehlivé zemědělské kolonizátory, často se sídlem v e spodnějších vesnicích. Tak vznikaly na všech kopcích kolem Morávky - valašské spolky obhospodařující každý 200 - 300 hektarů pasek. centrem každého takového společného podniku byla obora - místo chráněného ustájení několikasethlavého stáda ovcí. Dlužno podotknout. že pastevní spolky se nacházely v lokalitách, které ztěží navštívili i majitelé panství nebo jejich úředníci. Vymykaly se i jakýmkoliv vojenským obveselením. A majitelé panství kolonizaci a jejich protagonisty v počátcích podporovali jako jediný způsob zvyšování výnosu a zhodnocování panství. A vzájemné vztahy osídlenců byly daleky potřebě opevnění - v horách se všichni vzájemně potřebovali a byli na sobě závislí.
Jediný nepřátelský prvek, se kterým se pastevci kontinuálně museli vypořádávat byli vlci. Ochrana stád před vlky byla hlavním účelem obor.
Jak se ale objevila zděná stavba v katastru obce, kde dřevo bylo jediným stavebním materiálem ještě v polovině devatenáctého století a podobně na tom bylo i celé frýdecké panství vyjma samotného Frýdku? Kolem roku 1700 byl majitelem cca poloviny hory travné rod Skotniců - fojtů nižnolhotských. Ti byli introdukováni pravděpodobně z oblasti opolského Slezska - majiteli panství po třicetileté válce jako zkušení a vzdělaní zemědělští manažeři. Matěj Skotnica, - fojt nižnolhotský a vojvoda valašský - použil zděnou budovu fojtství - kterou vybudoval - na obecní pečeti - jako znak kulturní vyspělosti, kterou se vyznačoval na novém působišti - panství Frýdeckém. Toto je asi nápovědou púvodu zděné stavby v oblasti, kde vše ostatní již zetlelo
ing. A. Bystřičan
Myslím, že se jedná o normální bývalou samotu a ony zdi jsou agrární valy ze sesbíraných kamenů kolem políček. V lesích okolo vesnice Morávky lze najít plno podobných zdí a valů, včetně ruin bývalých usedlostí. Na mapách Stabilního katastru jsem tuto usedlost identifikoval jako č. 57 v obci Krasná, v roce 1836 byl majitelem Jakub Koval z Pražma. Pokud zvýrazním hranici políček této usedlosti (viz odkaz níže), dostávám podobný tvar jako na náčrtku; souhlasí i hraničníky na severním valu - hranice obce Krásná a Pražmo, zároveň i konec panské obory. Kdy byla usedlost opuštěna mi není známo, na letecké mapě z roku 1955 je už toto území zalesněno.
Obvod políček usedlosti č. 57 v Krásné na mapě Stabilního katastru:
http://karel.troja.mff.cuni.cz/~vecsey/pdgree/za_oborou.jpg
Lokace bývalé usedlosti v současné letecké mapě (49°35'30.631"N 18°28'45.811"E):
http://www.mapy.cz/s/2NvF
Dobrý den.
Vaše zjištění určitě není v rozporu s tím, co o této lokalitě kdysi napsal známý badatel pan Milan Boris. To co jste zkusil popsat jen zachycuje stav této lokality na počátku 19. století. Faktem je, že toto místo se zdaleka nepodobá usedlostem roztroušeným po různých koutech našich Beskyd. Ony tzv. agrární valy se skutečně vyskytují takřka všude u okolích usedlostí, ale v tomto případě je tady velký rozdíl. Tyto valy v případě Travného vymezují celý obvod lokality, nikoliv pouze přímé či lomené hranice mezi dvěma majiteli (každý házel šutry na hranicu), jsou lícované a mají tedy charakter zdi, nikoliv valu. Jak psal M. Boris, v dolní části se mu rýsují dva amatérsky provedené rádoby bastiony, což i já mohu potvrdit jak jsem na místě samém viděl. Pokud by se jednalo o běžnou usedlost, jistě by se ty valy (zdi) nenacházely tak blízko centrální usedlosti, ale byly by vzdálenější a neuzavíraly by nepravidelný útvar.
Myšlenka p. Borise je jistě velmi reálná. Jednalo se o pololidový opevněný útvar daleko nad vesnicí (vesnicemi), kam v době ohrožení (uherské vpády a pod.) vesničané nahnali nejcennější dobytek a kam se sami ukryli. Ty "bastiony" by oné době konce 17. století jen napovídaly. A, že zde v 19. století vidíte usedlost č. 57? Nu proč ne. Ta "opevněná" usedlost jistě nebyla zbytečně opuštěna, ale lidmi byla nadále využívána. A jistě jí při mapování připadlo i číslo parcela a možná i číslo popisné objektu (objektů), který zde stával.
Nejsem známý badatel, přesto (či možná proto) si dovolím nesouhlasit. Tato \"opevněná usedlost\" se podobá ostatním usedlostem v horách kolem Morávky - například bývalá samota JZ pod Lipovou Kyčerou (č. 106, vlastník Josef Krasula v roce 1836) má taktéž \"bránu\", u ní nějaký složitější systém zdí a i pozemek je složitého tvaru, obehnán valy. Dále, lícované agrární valy potkávám na bývalých enklávách vcelku často, pasekáři nebyli hloupí, kameny sesbírané z políček skládali na sucho do zdí, agrární valy pak měly více funkcí (označení hranic pozemku, ochrana políček před lesní zvěří, ohrada pro domácí zvířectvo). Zde například mohutný lícovaný val na Zajičorce:
http://karel.troja.mff.cuni.cz/~vecsey/pdgree/valy_zajicorka.jpg
A ještě z jiného pohledu, opevněná usedlost z konce 17. století, lidmi i nadále využívaná, by jistě byla zakreslená na mapách - obzvláště těch vojenských. Ale ačkoliv mají podrobné mapy z let 1736 (Principatvs Sielasiae Teschinensis) a 1764-1783 (I. vojenské mapování) zakreslenou každou usedlost i salaš, tak přímo u hranice panské honitby (a nevěřím, že by si panstvo oboru a okolí nehlídalo) nic není. Teprve až v roce 1836 (indikační skici) a při následném II. vojenském mapování už usedlost zakreslena je.
Takže vaše teorie opevněné usedlosti ze 17.st. je zajímavá, ale bylo by potřeba ji lépe odůvodnit.
Já ještě pamatuji lokalitu ve stavu, kdy na místě byly zbytky zahrady, místní odrůdy jabloní v počtu asi 5 ks, napůl zbořený, klenutý sklep, plný láhví a zrezlého nádobí, zbytky okenic a zetlelého dříví z krovu. Podle slov mého děděčka byla usedlost obydlena před válkou ( roku 1910 ). Usedlost, která byla vedle ( č.p 148 ) byla obydlena ještě v 60. létech panem Božoněm. Tzv. agrární valy, místními zvané \\\\\\\" hrozy\\\\\\\" se vyskytují dosti často a jsou zřetelné i jiných v místech, například tam, kde stál lovecký zámeček na Zlani, a podle pamětníků byly \\\\\\\"hrozy\\\\\\\" jen doplňovány, ale jejich původ nikdo z neznal, zřejmě je vytvářely generace salašníků po staletí, jako ohrady a úprava pozemků pro intenzívnější obdělávání půdy. Jde historicky velmi cenné svědectví o činnosti mnoha generací předků.
první zmínka o vesnici Morávka je v urbáři Frýdeckého panství z r. 1636. zápis zachycuje situaci, kdy katastr osídlilo několik desítek - převážně pasteveckých kolonizátorů. Hlavní údolí bylo od nezregulovaného toku řeky mokřadem - urbář je psán česky, ale předchozí vlastník jej pravděpodobně německy pojmenoval jako morkopf - mokřádek. To je i důvodem, proč pasekářská kolonizace / huroci/ byla rannější a úspěšnější, než zemědělská /duloci /. Majitelé panství však majetkově ukotvovali tyto pastevecké podniky přes spolehlivé zemědělské kolonizátory, často se sídlem v e spodnějších vesnicích. Tak vznikaly na všech kopcích kolem Morávky - valašské spolky obhospodařující každý 200 - 300 hektarů pasek. centrem každého takového společného podniku byla obora - místo chráněného ustájení několikasethlavého stáda ovcí. Dlužno podotknout. že pastevní spolky se nacházely v lokalitách, které ztěží navštívili i majitelé panství nebo jejich úředníci. Vymykaly se i jakýmkoliv vojenským obveselením. A majitelé panství kolonizaci a jejich protagonisty v počátcích podporovali jako jediný způsob zvyšování výnosu a zhodnocování panství. A vzájemné vztahy osídlenců byly daleky potřebě opevnění - v horách se všichni vzájemně potřebovali a byli na sobě závislí.
Jediný nepřátelský prvek, se kterým se pastevci kontinuálně museli vypořádávat byli vlci. Ochrana stád před vlky byla hlavním účelem obor.
Jak se ale objevila zděná stavba v katastru obce, kde dřevo bylo jediným stavebním materiálem ještě v polovině devatenáctého století a podobně na tom bylo i celé frýdecké panství vyjma samotného Frýdku? Kolem roku 1700 byl majitelem cca poloviny hory travné rod Skotniců - fojtů nižnolhotských. Ti byli introdukováni pravděpodobně z oblasti opolského Slezska - majiteli panství po třicetileté válce jako zkušení a vzdělaní zemědělští manažeři. Matěj Skotnica, - fojt nižnolhotský a vojvoda valašský - použil zděnou budovu fojtství - kterou vybudoval - na obecní pečeti - jako znak kulturní vyspělosti, kterou se vyznačoval na novém působišti - panství Frýdeckém. Toto je asi nápovědou púvodu zděné stavby v oblasti, kde vše ostatní již zetlelo
ing. A. Bystřičan
Myslím, že se jedná o normální bývalou samotu a ony zdi jsou agrární valy ze sesbíraných kamenů kolem políček. V lesích okolo vesnice Morávky lze najít plno podobných zdí a valů, včetně ruin bývalých usedlostí. Na mapách Stabilního katastru jsem tuto usedlost identifikoval jako č. 57 v obci Krasná, v roce 1836 byl majitelem Jakub Koval z Pražma. Pokud zvýrazním hranici políček této usedlosti (viz odkaz níže), dostávám podobný tvar jako na náčrtku; souhlasí i hraničníky na severním valu - hranice obce Krásná a Pražmo, zároveň i konec panské obory. Kdy byla usedlost opuštěna mi není známo, na letecké mapě z roku 1955 je už toto území zalesněno.
Obvod políček usedlosti č. 57 v Krásné na mapě Stabilního katastru:
http://karel.troja.mff.cuni.cz/~vecsey/pdgree/za_oborou.jpg
Lokace bývalé usedlosti v současné letecké mapě (49°35'30.631"N 18°28'45.811"E):
http://www.mapy.cz/s/2NvF
Dobrý den.
Vaše zjištění určitě není v rozporu s tím, co o této lokalitě kdysi napsal známý badatel pan Milan Boris. To co jste zkusil popsat jen zachycuje stav této lokality na počátku 19. století. Faktem je, že toto místo se zdaleka nepodobá usedlostem roztroušeným po různých koutech našich Beskyd. Ony tzv. agrární valy se skutečně vyskytují takřka všude u okolích usedlostí, ale v tomto případě je tady velký rozdíl. Tyto valy v případě Travného vymezují celý obvod lokality, nikoliv pouze přímé či lomené hranice mezi dvěma majiteli (každý házel šutry na hranicu), jsou lícované a mají tedy charakter zdi, nikoliv valu. Jak psal M. Boris, v dolní části se mu rýsují dva amatérsky provedené rádoby bastiony, což i já mohu potvrdit jak jsem na místě samém viděl. Pokud by se jednalo o běžnou usedlost, jistě by se ty valy (zdi) nenacházely tak blízko centrální usedlosti, ale byly by vzdálenější a neuzavíraly by nepravidelný útvar.
Myšlenka p. Borise je jistě velmi reálná. Jednalo se o pololidový opevněný útvar daleko nad vesnicí (vesnicemi), kam v době ohrožení (uherské vpády a pod.) vesničané nahnali nejcennější dobytek a kam se sami ukryli. Ty "bastiony" by oné době konce 17. století jen napovídaly. A, že zde v 19. století vidíte usedlost č. 57? Nu proč ne. Ta "opevněná" usedlost jistě nebyla zbytečně opuštěna, ale lidmi byla nadále využívána. A jistě jí při mapování připadlo i číslo parcela a možná i číslo popisné objektu (objektů), který zde stával.
Nejsem známý badatel, přesto (či možná proto) si dovolím nesouhlasit. Tato \"opevněná usedlost\" se podobá ostatním usedlostem v horách kolem Morávky - například bývalá samota JZ pod Lipovou Kyčerou (č. 106, vlastník Josef Krasula v roce 1836) má taktéž \"bránu\", u ní nějaký složitější systém zdí a i pozemek je složitého tvaru, obehnán valy. Dále, lícované agrární valy potkávám na bývalých enklávách vcelku často, pasekáři nebyli hloupí, kameny sesbírané z políček skládali na sucho do zdí, agrární valy pak měly více funkcí (označení hranic pozemku, ochrana políček před lesní zvěří, ohrada pro domácí zvířectvo). Zde například mohutný lícovaný val na Zajičorce:
http://karel.troja.mff.cuni.cz/~vecsey/pdgree/valy_zajicorka.jpg
A ještě z jiného pohledu, opevněná usedlost z konce 17. století, lidmi i nadále využívaná, by jistě byla zakreslená na mapách - obzvláště těch vojenských. Ale ačkoliv mají podrobné mapy z let 1736 (Principatvs Sielasiae Teschinensis) a 1764-1783 (I. vojenské mapování) zakreslenou každou usedlost i salaš, tak přímo u hranice panské honitby (a nevěřím, že by si panstvo oboru a okolí nehlídalo) nic není. Teprve až v roce 1836 (indikační skici) a při následném II. vojenském mapování už usedlost zakreslena je.
Takže vaše teorie opevněné usedlosti ze 17.st. je zajímavá, ale bylo by potřeba ji lépe odůvodnit.
