tvrziště Červený Hrádek
Pohled do příkopu tvrziště.
© Marek Skýpala 05/2007
Po červenohradecké tvrzi se do dnešních dob dochoval především rozsáhlý klenutý suterén v domě č.p.5.
Tvrz stávala na místě domu č.p.5, v ulici „Na Haltýři“. Ulice je v centru Červeného Hrádku a začíná za hospodou na návsi.
Dům č.p.5 je vůči svému okolí dodnes mírně vyvýšen. Obklopoval jej příkop, který byl v průběhu let neustála zavážen. V suterénu uvedeného domu se dochoval rozsáhlá valeně klenutá místnost se silnými kamennými zdmi. ...Obranu tvrze zvyšovaly dva rybníky..
Střípky historie:V 16.století je již tvrz pustá..
Historie trochu šířeji:Hrádek pak s Bukovcem tvořil statek, který většinou vlastnila místní drobná šlechta. Mezi střídajícími se držiteli vystupuje v r. 1408 velmistr křížovníků Zdeněk. Hrádek ve válečných událostech 15. stol. zřejmě trpěl blízkostí významné komunikace. Ještě r. 1445 jej drželi vladyka Martin se ženou Máchnou a zamýšleli jej zanechat dceři Anně. Avšak v první polovině 16. století pustý hrádek již vystupuje jako součást malešického zboží. Při dělení bratří Malešických z Poutnova r. 1544 dostal Jiřík za svůj díl pustou tvrz Červený Hrádek s pustým dvorem, ves se dvorem Vochov a vsi Chotíkov a Bukovec. Předpokládá se, že hrádeckou tvrz obnovil, když dočasně bydlel v Bukovci. Finanční vyčerpání snad by-lo příčinou zástavy zboží rokycanské obci r. 1564. Na statku, často zadluženém, se nadále střídali majitelé, až jej František Jáchym z Harnachu r. 1724 prodal plzeňské obci a učinil tak definitivní konec jeho samostatnosti. Zámek, dvůr, pivovar a ovčín v Hrádku stavené vytrvaly do konce 18. stol., kdy v důsledku raabizace započal rychlý proces rozchvacování budov, který lze sledovat srovnáním raabizační mapy a indikační skicy.
|
Přihlášení |
