Kostel sv. Martina gotického původu z r. 1359 stojí na funkčním hřbitově. Do současné barokní podoby byl přestavěn v polovině 18. stol. Od r. 2005 je chátrající stavba v majetku obce a opravována, interiér převážně vyklizen. K církevním obřadům kostel není využíván.
Nevelká obec Přívětice, prvně doložená r. 1352, bývala původně vladyckým majetkem a její majitelé sídlili na tvrzi, která stávala v místech dnešního statku. V r. 1567 ji získal významný rod Černínů z Chudenic, který údajně změnil místní tvrz na panský zámeček, ale o zdejší majetek v pobělohorské době přišel. Střídali se tu opět drobní šlechtici, v r. 1661 je již tvrz doložena jako zcela pustá a brzy zanikla. V r. 1758 koupil panství hrabě Jan ze Šternberka, jehož rod tu s přestávkou vlastní majetky dodnes. K obci Přívětice patří jako místní část osada Sklená Huť na okraji lesního komplexu Přírodního parku Radeč a žijí tu celkem jen asi dvě stovky obyvatel. Severně od obce se nachází v lokalitě Ovčín zatopený povrchový důl. Jezero využívané k rekreaci je pozůstatkem po posledním místě těžby uhlí na Radnicku, která skončila v 80. letech 20. století. Obec leží na odbočce ze silnice III. třídy, která spojuje silnici II/234 u Radnic se silnicí II/232 u Bezděkova. Vlastní obcí prochází silnice III. třídy přes Sklenou Huť a rozsáhlé lesy do Holoubkova. Rovněž tudy prochází červeně značená turistická trasa z Volduch přes vrch Hradiště do Radnic.
10.9. 2015
První písemná zmínka o Přívěticích pochází z r. 1352. Krátce na to, již v letech 1358-1359, byl vystavěn farní kostel sv. Martina a ještě v témže roce obsazen farářem. Tato skutečnost svědčí o tom, že obec může být mnohem starší. Kostel sv. Martina gotického původu stojí v dominantní malebné poloze na návrší nad potokem a je dobře viditelný při vjezdu do obce od západu. Nachází se na funkčním hřbitově téměř o samotě na úplném západním okraji obce. V jeho blízkosti stával až do roku 2006 památný, 400 let starý Krausův dub, který však byl v tom roce poražen silným nárazem větru. Dub rostl na břehu malého rybníčku, jeho kmen, který tvořil domov pro vosy a sršně, měl obvod 585 cm, strom dosahoval výšky až 19 m a byl chráněn jako krajinná dominanta. Současnou podobu kostel dostal při barokní přestavbě v polovině 18. století. Má obdélnou loď se zkosenými rohy při přechodu do užšího, pětiboce zakončeného presbytáře,…
číst dále
Jiří Špaček, 10.9. 2015
