proboštství cisterciáků s kostelem Zvěstování Panně Marii

Marie a anděla Zvěstování. Po 30.leté válce byl značně zchátralý objekt opraven v duchu raně barokním, přistaven ambit a v roce 1699 opatem Ondřejem Trojerem zřízeno proboštství. Za opata Eugena Tyttla bylo přistoupeno k výstavbě nového areálu, jehož projektantem se stal J. B. Santini. Základní kámen byl položen v roce 1711, stavba však nebyla nikdy podle projektu dokončena. Dominuje jí kostel Zvěstování Panny Marie postavený na půdorysu řeckého kříže, a na jihu k němu přiléhá jednopatrová budova proboštství na půdorysu písmene T sestávající z tzv. spojovacího a hlavního křídla. V bývalém refektáři v 1.patře je dochována fresková výzdoba znázorňující darování M. Týnice plaským mnichům, večeři cisterciáků s patronkou řádu P. Marií a portréty opatů. Ke kostelu na západní straně přiléhá ambit zdobený freskami F.J.Luxe znázorňující výjevy ze života P.Marie a cisterciáckého řádu (sv. Bernard z Clairveux). Po zrušení plaského kláštera Josefem II. přešel objekt do správy Náboženského fondu a poté do majetku Metetrnichů. Během té doby značně zchátral a počátkem 20.let 20.stol se propadla kupole na kostele. Poté se oprav ujímá Spolek pro záchranu Mariánské Týnice a na jeho činnost navazuje po r. 1950 nově zřízené muzeum. Rekonstrukce probíhá do dnešní doby..

V současné době v areálu sídlí Muzeum a galerie severního Plzeňska, které je příspěvkovou organizací Plzeňského kraje. Na začátku 20. století bylo bývalé proboštství na pokraji zkázy. Po zrušení plaského kláštera v roce 1785 se pro areál nenašlo odpovídající využití. Trvale chátral, v roce 1920 se zřítila kupole kostela. Spásou pro nádherný, ale zanedbaný objekt, bylo zřízení muzea. To v prostorách proboštství sídlí od roku 1952. V letech 1993 až 2021 zde probíhala památková obnova, která byla financována ze státních a regionálních prostředků, poslední fáze pak rovněž z projektu Evropské unie. Definitivní dokončení dostavbou východního ambitu (2017-2021) je závěrečným aktem procesu obnovy a ozřejmí návštěvníkovi původní intence Santiniho geniálního návrhu. Areál bezesporu patří mezi nejvýznamnější a nejpůsobivější barokní stavby v západních Čechách. Pro návštěvníky jsou přístupné dva okruhy. První z nich zahrnuje kostel Zvěstování Panně Marii, západní a východní ambit s výstavou „100 let obnovy Mariánské Týnice“ a expozici „Baroko a jeho svět“. Druhý okruh návštěvníka zavede do bývalého proboštství, kde jsou nainstalovány stálé expozice vážící se k historii Mariánské Týnice, mariánskému kultu a k historickému vývoji severního Plzeňska. Součástí prohlídky je rovněž bývalý refektář, jídelna, v současnosti využívaný jako výstavní sál. Kromě výstav je areál rovněž místem konání řady kulturních akcí, koncertů, divadelních představení apod. Pro skupiny nad 10 osob je zajištěn výklad průvodce, pro jednotlivé návštěvníky je připraven tištěný průvodce. Expozice Baroko a jeho svět

Odkaz architekta Jana Blažeje Santiniho (1677-1723) představuje jedinečný soubor barokních staveb výrazně ovlivňujících tvář české a moravské krajiny. Západočeský okruh jeho tvorby vznikl díky kladrubskému a plaskému klášteru, z nichž vyzařovala do kraje tvůrčí umělecká a duchovní síla. Expozice „Baroko a jeho svět“ je zaměřena na odkaz doby, která výrazným způsobem poznamenala jak českou krajinu dominantami jedinečných staveb, tak duši lidí, kteří dokázali vnímat díky umění, hudbě a literatuře duchovní hodnoty a kulturní tradice. Expozice formou modelů a bohatou ikonografií představuje především architekturu Jana Blažeje Santiniho a její odkaz na Plzeňsku, zvláště pak na území někdejšího plaského kláštera. Setkání s barokními stavbami doplňuje též obraz českých zemí v díle Mauritia Vogta (1668-1730), řeholníka plaského kláštera, kartografa, historika a hudebníka, spjatého životem s Mariánskou Týnicí. Dostavba ambitu Mariánské Týnice

Trvalo to tři století, ale nakonec byl původní záměr architekta Jana Blažeje Santiniho úspěšně dokončen. Zápis mezi národní kulturní památky umožnil získat dotaci EU na unikátní dostavbu nikdy nedokončeného východního ambitu, jak to před 300 lety v době vrcholného baroka plánoval architekt Jan Blažej Santini. Stavební práce trvaly od roku 2018 do podzimu 2021. Nový východní ambit kopíruje ten opačný západní. Nachází se v něm tři chodby a čtyři kaple, které byly nově vyzdobené barokizujícími malbami. Definitivní dokončení areálu, jenž bezesporu patří mezi nejvýznamnější a nejpůsobivější barokní realizace v západních Čechách je závěrečným aktem procesu obnovy Mariánské Týnice a ozřejmí návštěvníkovi původní intence Santiniho geniálního návrhu. Dostavba východního ambitu v roce 2021 získala titul Stavba roku Plzeňského kraje 2020 – za mimořádný investorský počin a za dokončení obnovy jedné z nejvýznamnějších architektonických památek. Významné ocenění patří rovněž mimořádně příkladnému řemeslnému a výtvarnému řešení..