Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.
Hlavní obrázek místa
© 2002 Jiří Čížek
Na místě tvrze (13. stol.) byl krátce před r. 1600 postaven renesanční zámek, který vyhořel r. 1712 (zachován renesanční portál). Zámek byl po požáru přestavěn a rozšířen v barokním stavebním stylu. Jednopatrové stavení přibližně obdélného půdorysu, s dvěma věžovitými rizality v průčelí (východní křídlo s dalším rizalitem nebylo dostavěno). V západní části budovy je podkrovní patro. Zámek má prostou fasádu, zdobenou jen nadokenními římsami. Zahradní zvlněné průčelí zdobí rizality a balkón, nesený dvěma karyatidami (Š. Borovec, 1719). Před zámkem je terasa s řadou soch Š. Borovce (po r. 1719) a J. J. Herschera (kolem r. 1740). V zámku je schodiště, zdobené vázami a soškami puttů (J. J. Herscher, 1740). Nad ním je nástropní malba F. K. Bentuma (znázorňující původně zamýšlenou podobu zámku), F. K. Bentum vytvořil také nástropní alegorické malby v hlavním sále.
E.H. podle Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4., kolektiv autorů, nakl. Svoboda r. 1985; http://www.zamek-manetin.cz, 10.9. 2013
historie

Historie zdejšího panství začíná roku 1169, kdy král Vladislav II. postoupil Manětín křižovníkům sv. Jana. Ti zde kolem r. 1187 zřídili komendu a r. 1235 si vymohli na panovníkovi pro Manětín právo soudu a hradeb. U hradeb si johanité postavili tvrz s klášterem. Z této staré tvrze se zachovaly základy věže v západní části dnešního zámku. Johanité byli v Manětíně do r. 1420, kdy zdejší panství zastavil Zikmund Lucemburský Bohuslavovi ze Švamberka. Když Bohuslav r. 1422 přešel k husitům, dostal manětínské panství jako zástavu Bohuslavův bratr, Hynek Krušina ze Švamberka. Panství spravovali purkrabí, kteří sídlili na tvrzi. V polovině 15. století purkrabský úřad zanikl a tvrz se dostala do rukou zdejších měšťanů. Roku 1455 zdědil Manětín Krušinův syn Bohuslav, který stál v čele odboje proti králi Jiřímu z Poděbrad a po smrti krále Jiřího byl od r. 1473 nejvyšším hofmistrem krále Matyáše Korvína. Protože Manětín právně stále…  číst dále

E.H. podle Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4., kolektiv autorů, nakl. Svoboda r. 1985; http://www.zamek-manetin.cz, 10.9. 2013

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Manětín

Místa v okolí

 Manětín – MPZ
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Brdo
 kostel sv. Jiljí
 Radějov
 Nečtinský Špičák
 Nečtiny – MPZ
 Kotaneč
 Preitenstein
 Nečtiny
 židovský hřbitov
 Sychrov
 kostel sv. Martina
 Loreta
 silniční most
 Černá Hať
 dvůr Kalec
 Březín
 Vlkošov
 Jablonná
 kostel sv. Kříže
 Nový Dvůr
 Ondřejov
 Vladař
 kostel sv. Ondřeje
 Odlezelské jezero
 Dolní Bělá
 Plasy
 vysílač Krašov
 smírčí kříž
 Štědrá
 Nevděk
 Malšín
 Štědrá
 Chyše
 kaple Panny Marie
 Prohořský hrádek
 kaple sv. Kříže
 synagoga
 fara
 kostel sv. Václava
 Žihle
 kašna
 Žlutice – MPZ
 Vrtba
 radnice
 Panský dům
 smírčí kříž
 Žlutice
 kaple Panny Marie
 železná huť
 Kokořovský dvůr
 kaple sv. Šebestiána
 Mazanec
 synagoga
 kašna
 městské opevnění
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Mikuláše
 zámecký pivovar
 Chyše
 Šebíkov
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 Kunzova muka
 bývalá rychta
 Bílá boží muka
 Tuchtova kaple
 návesní kaple
 smírčí kříž
 Podmokly
 kaple sv. Václava
 zaniklá obec Mlyňany
 Brložec
 kaple
 boží muka
 kaple Kaina a Ábela
 Podštěly
 kaple Panny Marie
 Nekmíř
 Blažkův mlýn
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kaple sv. Jana a Pavla
 křížový kámen
 Ratibořský mlýn
 kaple sv. Anny
 Mlýnský vrch
 Kapucín
 Malměřice
 kostel sv. Anny
 bývalý kříž
 kostel sv. Vojtěcha
 Nouze
 bývalý lom
 Baba
 smírčí kříž
 dvůr Býkov
 kaple Panny Marie
 kaple Všech svatých
 Selský dub
 Petrohrad
 kostel sv. Barbory
 Šipín
 Bezemín
Kontaktní informace
Zámek Manětín 1
331 62 Manětín
Tel: (+420) 373 392 283, 606 666 429
http://www.zamek-manetin.cz/
zamek-manetin@volny.cz
Základní informace místa
ID místa: 1208
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 5.8.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama