
Obec Dýšina leží 10 km severovýchodně od Plzně a její historie je delší než samotné dnešní Plzně. Založena byla roku 1242 za vlády Václava I. a již tehdy se stal její dominantou raně gotický kostel, kolem kterého se začalo vytvářet historické jádro vesnice. Kostel byl pak po požáru v 17. století dostavěn v raně barokním slohu. Fara a statky uprostřed vsi byly také později postaveny v selském baroku.
Dýšina nebyla ani v historii nikdy jen čistě zemědělskou obcí. Velkou tradici zde má železářství. Okolí bylo vždy poměrně bohaté na železnou rudu. V 17. století byly v osadách Nová Huť a Horomyslice, které jsou nyní částmi Dýšiny, vybudovány vysoké pece a na řece Klabavě vznikaly hamry. To je vlastně příčinou toho, že dnes je Dýšina průmyslovou obcí a ztrácí tak výlučně vesnický charakter.
V Dýšině se křižují dvě silnice II. třídy, a to II/180 (okružní kolem Plzně) a II/233 (z Plzně do Rakovníka). Obec má vlastní železniční zastávku na trati 170 z Prahy do Plzně. Prochází jí také modře značená dálková turistická trasa z Těškova v Přírodním parku Radeč přes Berounku u Dolanského mostu a vrch Krkavec s rozhlednou do Plzně.
Jako farní kostel je zaznamenán v rejstřících z desátků papežských již r. 1352, kdy odváděl jednu kopu grošů. Od té doby prodělal několik stavebních změn a úprav. Po poškození požárem byl barokně přestavěn r. 1696, kdy byla sklenuta loď a vybudováno dvouvěžové průčelí. V r. 1727 byl obestavěn hřbitovní zdí se vstupní branou a brankami podle návrhu plzeňského barokního architekta Jakuba Augustona. V téže době patrně vznikla i obdélná vstupní předsíň. Kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy je jednolodní orientovaná stavba s dvojicí věží v západním průčelí, schodišťovým šnekem a předsíní se zúženým, polygonálně ukončeným presbytářem, k jehož jižní straně přiléhá obdélníková sakristie. Z vnější strany člení kostel jednoduché odstupňované opěráky, průběžná gotická římsa a obdélníková polokruhem ukončená okna. Užší presbytář odděluje vysoký triumfální oblouk. Z původní stavby pochází zdivo lodi s opěráky a římsou, presbytář a sakristie. Na kostelní věži byly původně umístěny hodiny, které byly později přeneseny na věž nové školní budovy z r. 1818. Třetí vížka na kostele byla pořízena r. 1800. Zařízení kostela je převážně z 18. a 19. století. Hlavní oltář je barokního původu z r. 1666, doplněn a opraven byl v 18. a 19. stol. V jeho nice je umístěna barokní replika pozdně gotické Madony z r. 1723, při oltáři jsou dvě pozdně gotické sochy apoštolů Šimona a Judy z počátku 16. stol. Z 1. poloviny 18. stol. pocházejí boční oltáře sv. Barbory a Jana Nepomuckého. Z téže doby pocházejí též barokní intarzované lavice a kazatelna. Kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy z r. 1328 je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Budova fary se nachází jen přes ulici od vstupní brány ve hřbitovní zdi a je rovněž dílem Jakuba Augustona z r. 1727. Dýšinský kostel je nejvýznamnější kulturní památkou širokého okolí. S jeho generální opravou se začalo r. 2010. Prozatím se podařilo vyměnit střešní krytinu, doplnit poškozené prvky krovu a zajistit staticky poškozenou gotickou věžičku s točitým schodištěm na jižní straně. Z části kostela již také byla sňata dožilá nevhodná břízolitová omítka, jež ve velkých kusech odpadávala od zdiva a byla nahrazena novou vápennou omítkou, která je pro tuto historickou stavbu vhodnější.