kostel sv. Bartoloměje

Bartoloměje vybudovaný patrně koncem 14. století neznámým stavebníkem. Kostel byl původně gotický, ale slohově snad vycházel již z období románského. Na jeho současné podobě se podepsala pozdně barokní přestavba z poloviny 18. století a především velký požár z r. 1817, po kterém následovala obnova z r. 1822. Kolem kostela byl původně hřbitov, obehnaný zdí. Tento hřbitov byl zrušen v roce 1831. Když v roce 1817 kostel úplně vyhořel, rozlily se i jeho zvony a z původní gotické stavby se zachovalo pouze zdivo presbytáře a vítězný oblouk. Kostel byl obnoven r. 1822 ve slohu velmi pozdního baroka. Je to jednolodní stavba s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, po jehož stranách se nachází obdélná sakristie a oratoř. Strop lodi, sakristie a oratoře je rovný, presbytář je sklenut valeně. Čtyři kostelní okna jsou barokní. Rovněž barokní je jednoduchý hlavní oltář, z něhož shlíží pozdně gotická socha sv. Bartoloměje z přelomu 16. a 17. století, která byla při požáru téměř zázračně zachráněna. V roce 2014 byla po třech letech dokončena rekonstrukce střešního pláště kostela. Akce byla financována z prostředků církve, z dotací Plzeňského kraje, finančních příspěvků obce i dobrovolných darů. Na východní straně svahu kostela se dnes nachází sousoší Bolestné Panny Marie, které nechala v r. 1729 pro Volduchy vytvořit zbožná hraběnka Anna Antonie Nostitzová, rozená z Kokořova. Barokní sousoší stálo původně na návsi, ale r. 1973 při úpravě, během níž byla zbořena stará kovárna, bylo přeneseno na dnešní místo. Kostel i sousoší byly prohlášeny kulturními památkami ČR. Kostel sv. Bartoloměje ve Volduchách je a vždycky byl kostelem filiálním. Nyní je součástí farnosti Rokycany. Bohoslužby se v něm konají o sobotách, avšak pouze jednou měsíčně.