Goticko-renesanční hřbitovní kostel z roku 1609. Úpravy v 18. stol. (přistavěny sakristie, oratoř, kaple sv. Rozálie v západním průčelí) a 1872 (klenba presbytáře podtažena cihlovými žebry, zvýšení věže). Po roce 2000 postupná oprava, dnes pravoslavný.
Hlavní obrázek místa
kostel od jihovýchodu
© Milan Caha 04/2011
Kostel na bývalém hřbitově (dnes parku) u křižovatky před bývalou Plzeňskou branou (Plzeňská - Míru - Jiráskova - Třebízského). Parkování možno bezplatně na Plzeňské ulici. Od nádraží asi 200 m severozápadně. Na protější straně křižovatky vynikající restaurace Beseda.
Ivan Grisa , 18.1. 2009
popis

Jednolodní kostel s odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem a štíhlou věží v jihozápadním rohu. Presbytář s rohovými opěráky, hrotitá okna bez kružeb, střecha sedlová, nad závěrem zvalbená. Loď má mohutné rohové opěráky přisazené v úhlu 45 stupňů a odstupňované meziokenní opěráky. Okna hrotitá bez kružeb (v západní stěně okrouhlé), střecha sedlová, oba štíty renesanční, patrové. Boční portály pravoúhlé, renesanční. Mohutná hlavní římsa západního průčelí obtáčí i spodní část věže s malými okénky v jižní stěně. Horní část věže se zvonovými okny s půlkruhovými záklenky, nad nimi slepá galerie a jehlancová střecha. Vnitřek klenutý (loď placky, presbytář valená klenba s lunetami a dodatečně přidanými žebry), vnitřní zařízení z 18. a 19. století.

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 3, 18.1. 2009

historie

Kostel Nejsvětější Trojice postaven na novém městském hřbitově před Plzeňskou branou r. 1609. V průběhu 18. století doplněn sakristií, uvnitř oratoří a k západnímu průčelí přistavěnou kaplí sv. Rozálie. Roku 1872 byla klenba presbytáře zpevněna cihlovými žebry a zvýšena věž. Po r. 2000 postupně upravován pro potřeby zdejší pravoslavné, převážně romské obce.

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 3, 18.1. 2009

Půdorys místa

půdorys kostela
© Antonín Podlaha: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 09 Politický okres Rokycanský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1900
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Rokycany

Místa v okolí

 Fitzova vila
 městské opevnění
 kašna
 Černá mohyla
 Muchkovský mlýn
 kašna
 masné krámy
 radnice
 Labšovský mlýn
 děkanství
 mariánský sloup
 Rokycany
 kaple
 křížová cesta
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Kamýk
 Kotel
 Klabava
 Osek u Rokycan
 Veselá
 Kokotsko
 Bušovice
 Březina
 Mydlná
 Švédský most
 kostel sv. Josefa
 Mirošov
 Dvorec
 vodní hamr
 Březina
 Javor
 Neslívy
 Lopata
 Kozel
 kostel sv. Vavřince
 Stará Plzeň
 Spálený mlýn
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Vojtěcha
 Červený Hrádek
 Šťáhlavy
 Vimberk
 kaple se zvoničkou
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Václava
 Dolanský Mlýn
 Věžka
 Radyně
 Homberk
 Na Vrchách
 Radeč
 Chlum u Plzně
 Drštka
 Nezvěstice
 kostel Všech svatých
 kaple sv. Rozálie
 kostel sv. Vavřince
 kašna
 Jakšovský dům
 synagoga
 Strašice
 Radnice
 kostel sv. Václava
 Čertův mlýn
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Vavřince
 Žákava
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Martina
 Pokonice
 Hrad na Babské skále
 pivovar
 židovský hřbitov
 děkanství
 Spálené Poříčí
 kostel sv. Mikuláše
 Zábrodský mlýn
 Džbánek
 Těnovice
 Pouskův mlýn
 Chlukov
 Rovný
 kaple U Ježíška
 kostel sv. Mikuláše
 Tři Trubky
 Kunčin Hrádek
 židovský hřbitov
 Tyršův most
 Kaceřov
 kostel sv. Mikuláše
 synagoga
 Vlčtejn
 Hromnické jezírko
 Štěnovice
 Nebílovy
 Třebekov
 Újezdec
 dvůr Býkov
 Zbiroh
 Netunice
 kostel sv. Mikuláše
Kontaktní informace
Pravoslavná církevní obec
K huti 59
337 01 Rokycany - Borek
Tel: 777 223 812
Základní informace místa
ID místa: 7321
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 25.2.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama