radnice

Radnice je v její současné centrální poloze jižní strany náměstí doložena koncem 16. století, ale pravděpodobně zde stávala už dříve. Ve dvoře pravděpodobně stávala městská šatlava. Roku 1639 radnice vyhořela při obsazení Rokycan Švédy. Nová radnice byla vystavěna v barokním slohu, ale už roku 1680 ale opět vyhořela. Její oprava probíhala až do roku 1712 a radnice získala ráz vrcholného baroka. V letech 1712–13 zde zasedal zemský apelační soud, který sem z Prahy utekl před morem. V roce 1783 navrhl plzeňský stavitel Antonín Barth přestavbu radniční budovu do podoby klasicistní patrové stavby s věží. Stavba započala v roce 1784, byla ale přerušena požárem 12. září 1784, který zničil téměř všechny domy ve městě. Stavba radnice se znovu rozeběhla až na jaře 1785, ale na podzim 1787 byla opět zastavena. Původní projekt Antonína Bartha přepracoval na počátku 19. století stavitel Ignác Alois Palliardi a letech 1803–1808 novou, čistě klasicistní budovu podle něj postavil. V 19. a 20. století prošla budova řadou úprav a oprav, vždy však sloužila vedení města.