židovský hřbitov

Židé sídlili v Hřešihlavech již od poloviny 17. stol., písemně se o existenci zdejší židovské modlitebny k roku 1680 zmiňuje židovský obchodník žíjící na Rokycansku Šimon Wels (zemřel r. 1922). Ten také uvádí založení místního hřbitova a pohřebního bratrstva k roku 1821, avšak hřbitov nejspíše existoval již dříve, neboť nejstarší zdejší čitelný náhrobek pochází z r. 1815. Židovské domy stály ve východní části vsi a většina z nich se dochovala, nicméně synagoga do dnešní doby nepřežila - byla zbořena počátkem 20. stol. Židovská obec zde byla poměrně početná a v první polovině 19. stol. dokonce počet Židů převažoval nad ostatním obyvatelstvem (v r. 1840 přes 30 židovských rodin), poté však postupně jejich počet klesal a poslední Židé zmizeli v prvních desetiletích 20. stol. Židovský hřbitov leží asi 500 m východně od vsi na zalesněném svahu poblíž cesty vedoucí k jezu u Lejskova mlýna (Rybárna u Hřešihlav). Jsou zde pohřbeni Židé nejen z Hřešihlav, ale také z okolních obcí jako Liblín nebo Kralovice. Na poměrně malém hřbitově (682 m²) se dochovalo něco přes 55 náhrobků či jejich fragmentů, z nichž nejmladší pochází z posledního doloženého pohřbu ze srpna 1911. Ve špatném a pobořeném stavu je ohradní zeď z lomového kamene včetně márnice (vozovny), ze které je dnes jen zřícenina. O hřbitov se v současnosti stará Federace židovských obcí v ČR.