Zbytky zámku z r. 1358, stavitel a majitel Racek. V 15. stol. prodán Janovi ze Slavic, komorník krále Václava IV. Pol. 16. stol. přestavba v renes. slohu. Poč. 18. stol. vráceno rodu pův. majitele, barokní přestavba. 19. stol. klasicistní úprava.
Hlavní obrázek místa
Zámek Nekmíř od jihu
Pozdně barokní stavba s klasicistními úpravami
2003 © Jan Štěpánek

Dějiny panství Nekmíř

Obec Nekmíř leží asi 12 km severozápadně od Plzně. Na západním okraji vsi stojí rozlehlý areál bývalého panského dvora, jehož oddělenou součástí je i trojkřídlý jednopatrový pozdně barokní zámek, který je vystavěn na půdorysu písmene U. Objekt má dochované klenuté arkády v přízemí a je umístěn na západní okraj zpustlého asi 1 ha velikého anglického parku. První zmínky o zdejším osídlení máme až z roku 1358, kdy obdržel tehdejší majitel Nekmíře, Racek, právo lámat kámen na hoře Drsníku ( dnes Krkavci) od opata kláštera v Plasích. Byl pravděpodobně i stavitelem zdejší kamenné trojpodlažní vodní tvrze, která se unikátně dochovala v severozápadním křídle dnešního zámku. Racek byl synem Sezemi z Vrtby, zakladatele stejnojmenného hradu nedaleko odsud. Pocházel z hojně rozvětveného rodu Hroznatovců, který ovládal celé zdejší území . Do tohoto rodu patřili páni z Gutštejna, Fusperka, Krašova, Krašovic, Bělé aj. Rod používal jako svůj znak buď troje jelení parohy ve zlatém poli, nebo pokosem dělený štít a odvozoval svůj původ až k blahoslavenému Hroznatovi ( † 1217), který byl zakladatelem kláštera v Teplé. Rackovi potomci a příbuzní drží Nekmíř pouze do roku 1414, kdy byli nuceni bratři Petr a Hynek z Nekmíře zdejší zboží prodat kvůli dluhům Janovi ze Slavic, který byl komorníkem krále Václava IV. Hynek zde měl nadále drobnější majetek, ale zemřel 2. 12. 1419 v bitvě u Nekmíře proti Janu Žižkovi a o vývoji jeho tamního majetku se nám nedochovaly žádné informace. Jeho bratr se roku 1430 oženil s Markétou ze Skuhrova a získal s ní statek Spálené Poříčí na jižním Plzeňsku. Zemřel před rokem 1453, jako poslední z původního rodu pánů z Nekmíře. Po jeho smrti vdova Markéta se svým synem z prvního manželství, Janem, Spálené Poříčí prodává Mikulášovi z Dlouhé Vsi. Jan ze Slavic po velmi krátké době (r.1420) prodává tento dvůr Petrovi a Pavlovi…  číst dále
Jan Štěpánek, 15.9. 2003
otvíračka

podle posledních informací je Nekmíř volně přístupná včetně sklepů (pův. přízemí tvrze), místními je využívána jako paintballové bojiště

Klub Augusta Sedláčka, 21.5. 2003

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Nekmíř

Místa v okolí

 Vrtba
 kostel sv. Martina
 Všeruby
 kaolinový důl
 Frumštejn
 Dolní Bělá
 Podmokly
 Líšťany
 Čeminy
 Komberk
 Krkavec
 Malšín
 židovský hřbitov
 Kyjov
 Luhov
 Luhov
 Buben
 Malesice
 Radějov
 kaple sv. Diviše
 kolomazná pec
 Křimice
 Sylvánský vrch
 dvůr Býkov
 Ondřejov
 Čertova Kazatelna
 Radčice
 železná huť
 Plasy
 kostel sv. Vavřince
 Pňovany
 Nečtiny
 Úlice
 Preitenstein
 Hromnické jezírko
 Kunčin Hrádek
 kostel Všech svatých
 Třebekov
 Březín
 Nečtiny – MPZ
 Čertův mlýn
 Nečtinský Špičák
 Velká synagoga
 Manětín
 Betlémská kaple
 Manětín – MPZ
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Trpísty
 Císařský dům
 radnice
 mariánský sloup
 Černá věž
 Gerlachovský dům
 městské opevnění
 masné krámy
 Radost
 Západočeské muzeum
 Hrádek
 Korandův dům
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Martina
 kaple U Ježíška
 Chlum u Plzně
 kostel sv. Mikuláše
 Věžka
 Rochlov
 Šebíkov
 Sulislav
 Červený Hrádek
 kaple sv. Vojtěcha
Základní informace místa
ID místa: 1378
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 15.5.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama