Hradiště Koryta stávalo na úzké ostrožně obtočené řekou Střelou severovýchodně od stejnojmenné vsi. Archeologové je datují do pozdní doby bronzové a dochoval se z něj pouze zbytek mohutného valu. Lokalitu zkoumali v 80. letech manželé Baštovi.
Hlavní obrázek místa
Pohled z protějšího hradiště Babina
© Prudký Martin, 12/2018
Hradiště se rozkládalo na velmi úzké ostrožně, meandru ze tří stran obtočeným řekou Střelou, která je rozdělena na dvě terasy. V nejužším místě, na začátku první z nich, je ostrožna přeťata 15 až 18 m dlouhým valem. Ten byl poměrně mohutný protože je vysoký 5 metrů a jeho základna je široká 13 metrů. V minulosti mohl být dlouhý až 40 m a je pravděpodobné, že jej z vnější strany chránil dnes téměř neznatelný příkop. Val při ohledání jevil znaky spečení a je také poškozen novodobou cestou. Spečení valu je doloženo také na protějším hradišti přes řeku Střelu ale dodnes není jasné, zda obě fortifikace zanikly požárem ve stejné době. Někteří badatelé zastávají názor, podpořený absencí obvodového opevnění obou lokalit, že byly osídlené současně protože potom by fortifikace ve směru od řeky nebyla nutná. Další variantou je přesun obyvatelstva ze starších a nepohodlných Koryt na rozlehlejší Babinu. Dnes je do valu vestavěna rekreační chata. Chataři nalezli údajně několik zelených kovových předmětů připomínajících sekery. Poprvé bylo hradiště prozkoumáno manželi Baštovými v roce 1982, kteří zde nalezli hrubší keramiku, zařazenou do pozdně bronzového období. Průzkum v roce 2017 odhalil zbytky mazanice s otisky prutů a také keramiku. Keramika ukazuje na nynickou kulturu. Některé nálezy ukazují na lidskou činnost i v pozdním středověku (struska). V pozdní době bronzové v severozápadních a středních Čechách žil lid knovízské kultury a v severní části Čech, v přilehlých územích Německa a Polska pak lidé lužické kultury. Příslušníci obou kultur se, přes určité rozdíly, nepochybně stýkali. Svědčí o tom předměty v doprovázející zemřelé v pohřbech obou kultur. Od počátku této kultury byli zemřelí spáleni a jejich popel byl uložen do keramických nádob s proraženým otvorem ve dně, který snad měl usnadňovat duše. Otvor němečtí archeologové trefně nazývali Seelenloch.…  číst dále
Martin Prudký podle Jan Bouzek - Pravěk českých zemích v evropském kontextu, Pravěké dějiny Čech - J. Filip,Současný stav poznání hradiště Babina a Koryta v povodí řeky Střely-kolektiv, Vývoj osídlení v povodí Střely-D. Baštová, 8.1. 2019
Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Koryta

Místa v okolí

 Babina
 Dolní Hradiště
 Radost
 dvůr Lednice
 Třebekov
 Kaceřov
 Liblín
 Libštejn
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Vojtěcha
 Hromnické jezírko
 dvůr Býkov
 dvůr Rohy
 železná huť
 Šebíkov
 Plasy
 Krašov
 kostel sv. Prokopa
 Ondřejov
 Na Vrchách
 dvůr Hubenov
 kostel sv. Vavřince
 kostel Všech svatých
 Hřešihlavy
 Svinná
 Svinná
 židovský hřbitov
 kaple sv. Rozálie
 Spálený mlýn
 kašna
 Jakšovský dům
 Radnice
 synagoga
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 Angerbach u Kožlan
 boží muka
 smírčí kříž
 Dolanský Mlýn
 kostel sv. Blažeje
 Strachovice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Mikuláše
 Věžka
 smírčí kříž
 Bušovice
 Prašný Újezd
 kostel sv. Martina
 Odlezelské jezero
 Zelený Důl
 Čertův mlýn
 Hluboký
 Chříč
 Žižkovo bojiště
 Březina
 synagoga
 kolomazná pec
 Dolní Bělá
 Březina
 Černá Hať
 Schanigerův kříž
 Hrad na Babské skále
 Krkavec
 Kokotsko
 dvůr Kalec
 kostel sv. Václava
 Žihle
 kaolinový důl
 Krakovec
 Osek u Rokycan
 Kotaneč
 židovský hřbitov
 Zhoř
 Kyjov
 Rabštejn nad Střelou
 židovský hřbitov
 Loreta
 silniční most
 Sychrov
 Komberk
Základní informace místa
ID místa: 14084
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 26.12.2019
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama