katovna

O provoz stavení se současné majitelce, paní Dostálové, stará litomyšlský rodák z Lánů, pan Koukol. Ten mi ochotně dům otevřel, vpustil mě dál a nechal mě projít celou stavbu, do které když vkročíte, ovane vás nekompromisně závan historie a tajemství. Ten dům prostě voní historií! Stejně trpělivě mi pak pan Koukol odpovídal na všechny mé otázky a bylo vidět, že má opravdu historii katovny v malíku. Když už později nesloužila mistru popravčímu, byla středně velkým statkem a některé z jejich noblesnějších místností byly pronajímány personálu a ostatním lidem. V té době už zcela jistě vymizelo z mysli lidí opovržení, kterým trpěli katové za dob své popravčí slávy. Budova samotná je rozdělena do tří obytných částí a je takřka celá v původním stavu, včetně střech a krovů, vyjma několika malých, stavebních úprav a nutnosti posunout přední zídku cca o 150 cm, kdy ustupovala rozšiřující se ulici. Výjimku tvoří jediná moderní vymoženost, a tou je splachovací WC, které je situované v pravé části budovy. Jeho vybudováním byl zaslepen jeden ze vchodů do staré kuchyňky. Veškeré inženýrské sítě, tedy odpady, jsou ale původní a vedou do ztracena pod pozemek zahrady, kde je patrně velký septik s trativodem, k říčce a ke hnojišti. Levý trakt, tvořící písmeno L je dnes malou technickou místností, která svého času sloužila jako obytná a disponuje i průlezným komínem. Je součástí levého traktu budovy a ten byl vyhrazen pomocnému personálu, tedy holomkům. Jeho součástí je zděný průchod do zahrady a k zadní části domu, kde byl původní vchod, otočený tváří od ulice. Dodnes jsou zde jasně patrné fragmenty zahradních schodů a domovního schodiště, které vede ke vchodovým dveřím v zadním traktu budovy od západu a stejně tak od východu. Část budovy vpravo od průchodu sloužila taktéž pomocnému personálu. Dům je velice důmyslně postaven, takže jeho půdorys…  číst dále