Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.
Hlavní obrázek místa
Kostel a hřbitov od vstupní brány
© Ivan Grisa 03/2010
Kostel stojí na ostrohu nad pravým břehem Radbuzy, jižně od plzeňského hlavního nádraží. Podél hřbitova prochází výpadovka na České Budějovice, parkování v oblasti je bezplatné. Nejbližší zastávka MHD Mikulášské náměstí (tramvaje 1 a 2, trolejbus 12). Kostel je přístupný při bohoslužbách, které se konají v neděli od 9.30, ve středu od 18.30 a první pátek v měsíci od 18.30
Ivan Grisa, 27.3. 2010
historie

Kostel svatého Mikuláše v Plzni - Východním Předměstí

Stavbu kostela podnikl roku 1406 plzeňský měšťan Vít Malíř, který zde vlastnil vinici. Některé architektonické články napovídají na existenci starší svatyně (kolem poloviny 14. století). Roku 1414 Václav IV. povolil plzeňským zřízení hřbitova kolem kostela. Zde byla pohřbívána městská chudina, později nekatolíci. Kostel prošel několika úpravami (1599, 1739–44, 1800, sakristie 1909). Od josefínského zákazu pohřbívání uvnitř měst se mikulášský hřbitov stal prestižním pohřebištěm významných obyvatel města, dochován bohatý vzorek funerální plastiky z 18.–19. století. Jedním z posledních pohřbených byl Emil, rytíř Škoda (zemřel roku 1900). V severní části hřbitova se nachází hrob Josefa Kajetána Tyla, který v Plzni zemřel. U něj je pohřebiště plzeňských divadelníků a symbolický náhrobek Františka Škroupa, autora hudby písně Kde domov můj? Po roce 1945 areál značně zchátral, kostel byl obnoven v 80. letech 20. století, dnes slouží řeckým katolíkům.

Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 3., Academia 1980, 27.3. 2010

Plzeňský kraj,  Plzeň-město  (PM), Plzeň-Východní Předměstí

Místa v okolí

 kaple U Ježíška
 Korandův dům
 Západočeské muzeum
 městské opevnění
 Gerlachovský dům
 masné krámy
 Černá věž
 mariánský sloup
 Císařský dům
 radnice
 Velká synagoga
 Betlémská kaple
 Tyršův most
 Kunčin Hrádek
 kostel sv. Jiří
 Radčice
 Čertova Kazatelna
 Sylvánský vrch
 Chlum u Plzně
 Litice
 Červený Hrádek
 Čertův mlýn
 Křimice
 kolomazná pec
 Malesice
 Kyjov
 Štěnovice
 židovský hřbitov
 synagoga
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Vavřince
 Krkavec
 Stará Plzeň
 Věžka
 Radyně
 Dolanský Mlýn
 Komberk
 kostel sv. Vojtěcha
 Šťáhlavy
 Džbánek
 kostel sv. Víta
 Klabava
 židovský hřbitov
 kamenný most
 Čeminy
 Kokotsko
 kostel sv. Martina
 kaolinový důl
 Bušovice
 Nebílovy
 Spálený mlýn
 Chlumčany
 Kozel
 Hromnické jezírko
 kostel sv. Josefa
 dvůr Býkov
 Netunice
 Neslívy
 kostel Všech svatých
 židovský hřbitov
 Černá mohyla
 Buben
 Nezvěstice
 Lopata
 Třebekov
 Fitzova vila
 městské opevnění
 kašna
 boží muka
 Kamýk
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Frumštejn
 Žákava
 Pokonice
 Nekmíř
 Vlčtejn
 kostel sv. Martina
 Všeruby
 Javor
 Kaceřov
 kostel sv. Mikuláše
 Líšťany
 Křížový vrch
 Na Vrchách
 Podmokly
Kontaktní informace
Řeckokatolická farnost v Plzni
Plzeňská 156
322 00 Plzeň
Tel: 604 458 938
bibko@reckokat.cz
Základní informace místa
ID místa: 8916
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 25.4.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama