Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.
Hlavní obrázek místa
Kostel a hřbitov od vstupní brány
© Ivan Grisa 03/2010
Kostel stojí na ostrohu nad pravým břehem Radbuzy, jižně od plzeňského hlavního nádraží. Podél hřbitova prochází výpadovka na České Budějovice, parkování v oblasti je bezplatné. Nejbližší zastávka MHD Mikulášské náměstí (tramvaje 1 a 2, trolejbus 12). Kostel je přístupný při bohoslužbách, které se konají v neděli od 9.30, ve středu od 18.30 a první pátek v měsíci od 18.30
Ivan Grisa, 27.3. 2010
historie

Kostel svatého Mikuláše v Plzni - Východním Předměstí

Stavbu kostela podnikl roku 1406 plzeňský měšťan Vít Malíř, který zde vlastnil vinici. Některé architektonické články napovídají na existenci starší svatyně (kolem poloviny 14. století). Roku 1414 Václav IV. povolil plzeňským zřízení hřbitova kolem kostela. Zde byla pohřbívána městská chudina, později nekatolíci. Kostel prošel několika úpravami (1599, 1739–44, 1800, sakristie 1909). Od josefínského zákazu pohřbívání uvnitř měst se mikulášský hřbitov stal prestižním pohřebištěm významných obyvatel města, dochován bohatý vzorek funerální plastiky z 18.–19. století. Jedním z posledních pohřbených byl Emil, rytíř Škoda (zemřel roku 1900). V severní části hřbitova se nachází hrob Josefa Kajetána Tyla, který v Plzni zemřel. U něj je pohřebiště plzeňských divadelníků a symbolický náhrobek Františka Škroupa, autora hudby písně Kde domov můj? Po roce 1945 areál značně zchátral, kostel byl obnoven v 80. letech 20. století, dnes slouží řeckým katolíkům.

Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 3., Academia 1980, 27.3. 2010

Plzeňský kraj,  Plzeň-město  (PM), Plzeň-Východní Předměstí

Místa v okolí

 kaple U Ježíška
 Korandův dům
 Západočeské muzeum
 městské opevnění
 Gerlachovský dům
 masné krámy
 Černá věž
 mariánský sloup
 Císařský dům
 radnice
 Velká synagoga
 Betlémská kaple
 Tyršův most
 Kunčin Hrádek
 kostel sv. Jiří
 Radčice
 Čertova Kazatelna
 Sylvánský vrch
 Chlum u Plzně
 Litice
 Červený Hrádek
 Čertův mlýn
 Křimice
 kolomazná pec
 Malesice
 Kyjov
 Štěnovice
 židovský hřbitov
 synagoga
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Vavřince
 Krkavec
 Stará Plzeň
 Věžka
 Radyně
 Dolanský Mlýn
 Komberk
 kostel sv. Vojtěcha
 Šťáhlavy
 Džbánek
 kostel sv. Víta
 Klabava
 židovský hřbitov
 kamenný most
 Čeminy
 Kokotsko
 kostel sv. Martina
 kaolinový důl
 Bušovice
 Nebílovy
 Spálený mlýn
 Chlumčany
 Kozel
 Hromnické jezírko
 kostel sv. Josefa
 dvůr Býkov
 Netunice
 Neslívy
 kostel Všech svatých
 židovský hřbitov
 Černá mohyla
 Buben
 Nezvěstice
 Lopata
 Třebekov
 Fitzova vila
 městské opevnění
 kašna
 boží muka
 Kamýk
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Frumštejn
 Žákava
 Pokonice
 Nekmíř
 Vlčtejn
 kostel sv. Martina
 Všeruby
 Javor
 Kaceřov
 kostel sv. Mikuláše
 Líšťany
 Křížový vrch
 Na Vrchách
 Podmokly
Kontaktní informace
Řeckokatolická farnost v Plzni
Plzeňská 156
322 00 Plzeň
Tel: 604 458 938
bibko@reckokat.cz
Základní informace místa
ID místa: 8916
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 25.4.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama