Skromné zbytky hradu postaveného kolem roku 1313 Rackem, synem Sezemy z Krašovic. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna kteří na hradě nesídlili. Po roce 1785 hrad rozebrán na stavbu vesnických usedlostí.
Okolní krajina náležela od počátku 13. století mocnému západočeskému rodu Hroznatoviců. Po otci Sezemovi z Krašovic zdědil bezprostřední okolí Racek, který si zde někdy v l. 1313–1315 postavil hrad. Poprvé se připomíná r.1318. K jeho panství náležela řada vsí: v r. 1379 to byly Bělá, Slavíkovice, Košetice, Klenovice, Lhota, Popovice, Mostiště, Podmokly, Hůrky, Zahrádka, Mostice, Trochovice, Úštěnovice, Radimovice, díl Dražně a tvrz Kokořov. Po Rackovi drželi panství jeho syn Sezema a pak vnuk Václav, po jehož smrti r.1415 získali hrad Nevstup a Bavor ze Švamberka. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna. Noví majitelé na hradě nesídlili a spravovali zdejší statek prostřednictvím purkrabí. Jejich vnuci Jan, Jetřich, Volf, Kryštof, Jindřich škodili v kraji, takže král Vladislav II. musel proti nim zakročit. Jan z Gutštejna byl v r. 1509 přinucen postoupit statek Bělou Albrechtovi z Kolovrat a na Libštejně. Patřily k němu hrad Bělá s plužním dvorem, vsi Loza, Krašovice, Bučí, Trnová, Mrtník, Žichlice, Třemošná, Záluží, Ledce, Bdeněves, Lipé, Slavíkovice, Tis s pustými dvory, Dražeň, Komberk, Vlkýš, Úští, Horní Hradiště, Rybnice, Košetice, Těchoděly, pustý dvůr Vochov, Kaznějov, Touškov, Doubrava, značná část vsí zastavených klášterem plaským. Po Albrechtovi zdědili panství jeho nevlastní synové Jan a Bernard z Valdštejna, kteří je r.1511 prodali Václavovi z Roupova. Panství však bylo zadlužené, a proto bylo v r. 1514 vráceno původním majitelům Janovi a Volfovi z Gutštejna. Ale ani ti zde dlouho nehospodařili a r.1525 prodali Bělou za 8300 kop grošů míšeňských Janovi z Roupova. Panství se nemohlo vymanit z dluhů, a proto bylo r.1555 za Janových vnuků prodáno Šebestiánovi Markvartovi z Hrádku a na Nekmíři za 13 000 kop grošů míšeňských. Markvartové byli v té době na vrcholu svého rozmachu.…
číst dále28.5. 2002
Západně od Plas jsou vsi Horní a Dolní Bělá (též Nové městečko Bělá). U této stával hrad na návrší, které na jižní a východní straně spadá, tak že na této straně velkého opevnění nepotřeboval. Na ostatních stranách ho bylo potřeba. Jaké opevnění bylo na severní straně, dnes již nelze znáti kromě zbytku věže a příkopu. Za to je zajímavé opevnění na západní straně; neb tu jest příkop a za ním neobyčejně vysoký a silný násep, z něhož vybíhá podkovovitá bašta, uvnitř vyhloubená a též mohutná. Hrad se dělil na předhradí a hrad. Ono zabírá větší prostoru k severu. Tu byly aspoň v posledních dobách k východu slunce na kraji ratejna, na západní straně kolny, k severu konice a brána, vedle nich v tom místě, jak nyní vede cesta. Podle svědectví pamětníků byly na kraji hradby. V severovýchodním rohu jest zbytek zpodku okrouhlé věže, kus zdi a kopec rumu. Byla ještě před 60 lety hezky vysoká, ale sama od sebe…
číst dále
August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze české, kniha 19, 12.9. 2020
Terénní náčrt hradu s použitím leteckého snímku z roku 1938 a s přihlédnutím k terénnímu náčrtu J. Novobilského
© T. Durdík - Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Libri, Praha 2000