Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v Liblíně byl založen r. 1751 pův. jako kaple, která však již r. 1754 byla změněna na farní kostel. Orientovaná stavba má půlkruhový presbytář se sakristií a nízkou věž s typickou barokní bání v západním průčelí. Ze zámku vede na oratoř zděný most.
Hlavní obrázek místa
Kostel Liblín
© Jiří Špaček, 08/2015
Ves Liblín je prvně zmiňována r. 1180 a od 13. století je uváděna jako majetek kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Když byl po r. 1360 nedaleko vybudován hrad Libštejn, stala se součástí panství k němu příslušejícímu. Za husitských válek byla vypálena při obléhání hradu, ale od poloviny 16. století za vlády Valdštejnů se místní tvrz stala jejich sídlem místo Libštejna. Po opětovném zničení za třicetileté války došlo k novému rozkvětu v 18. století, kdy byl založen barokní kostel a tvrz se změnila na zámek. V r. 1904 byl Liblín povýšen na městys a tento jeho status byl obnoven v dubnu 2014. V r. 1929 tu byl vybudován most přes Berounku jako důležitá spojnice obou břehů, po níž prochází silnice II/232 z Rokycan do Kozojed. Městys má dnes asi 300 obyvatel a je vyhledávaným rekreačním místem. Prochází jím též dálková, červeně značená turistická cesta, která sleduje pravý břeh Berounky od Plzně až do Skryjí, kde přechází na druhý břeh.
7.9. 2015
historie

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Liblíně je orientovaná barokní stavba, která byla v letech 1751-1752 původně založena jako kaple, ale v r. 1754 byla změněna na farní kostel. Socha téhož světce byla r. 1753 postavena na návsi. Jednolodní kostel má půlkruhový presbytář se sakristií při severní straně a nízkou věž s typickou barokní bání v západním průčelí. V presbytáři i v lodi jsou rovné stropy. Na jižní straně je v lodi jednoduchá dřevěná oratoř, k níž vede ze sousedního zámku zděný most. Zařízení kostela pochází vesměs od sochaře F. Rottera z let 1753-1754, což se týká především kazatelny, hlavního oltáře i oltářů bočních. Obraz pro hlavní oltář vytvořil Jan Václav Spitzer r. 1753, obrazy pro boční oltáře pak v téže době lounský malíř Anton F. Smichaeus. Liblínský kostel sv. Jana Nepomuckého je filiálním kostelem ve farnosti Radnice-Zbiroh a konají se tu pravidelné bohoslužby, zejména s ohledem na existenci…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: Umělecké památky Čech 2 K-O, Academia 1978, a informace farnosti Radnice-Zbiroh), 7.9. 2015

Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Liblín

Místa v okolí

 Liblín
 kostel sv. Mikuláše
 Libštejn
 Dolní Hradiště
 dvůr Rohy
 dvůr Lednice
 Krašov
 Babina
 hradiště Koryta
 Kaceřov
 Hřešihlavy
 kostel sv. Prokopa
 Svinná
 Svinná
 židovský hřbitov
 Radost
 kaple sv. Vojtěcha
 kostel sv. Václava
 Radnice
 kašna
 kaple sv. Rozálie
 Jakšovský dům
 synagoga
 Na Vrchách
 kostel sv. Vavřince
 Prašný Újezd
 Třebekov
 kostel sv. Markéty
 Angerbach u Kožlan
 židovský hřbitov
 Chříč
 kostel sv. Martina
 Hromnické jezírko
 dvůr Hubenov
 židovský hřbitov
 Hrad na Babské skále
 dvůr Býkov
 Strachovice
 Zvíkovec
 Spálený mlýn
 Šebíkov
 Terešov
 Podmokly
 železná huť
 Březina
 Březina
 Krakovec
 Plasy
 Bušovice
 Žižkovo bojiště
 kostel sv. Blažeje
 synagoga
 Zelený Důl
 Ostrovecký mlýn
 boží muka
 židovský hřbitov
 smírčí kříž
 Dolanský Mlýn
 Hluboký
 Zhoř
 Ondřejov
 Radeč
 Rovný
 Věžka
 kostel sv. Mikuláše
 Skryjská jezírka
 kostel sv. Mikuláše
 Slabce
 smírčí kříž
 Schanigerův kříž
 Podbořánky
 Odlezelské jezero
 Čertův mlýn
 kaple se zvoničkou
 kolomazná pec
 kostel sv. Václava
 Žihle
 Krkavec
 kostel sv. Štěpána
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Radnice-Zbiroh
Náměstí Kašpara Šternberka 131
338 28 Radnice
Tel: 371 785 413
http://www.farnostzbiroh.cz
rkfradnicezbiroh@centrum.cz
Základní informace místa
ID místa: 12457
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 8.9.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama