Stará synagoga z jihovýchodního rohu Výpomocné
© Ivan Grisa 03/2010
Obě synagogy jsou ukryté ve dvoře za domem židovské obce ve Smetanových sadech 80/5. V pracovních dnech se lze na něj volně dostat (v areálu sídlí řada firem), prohlídku je možné domluvit telefonicky nebo při osobní návštěvě v kanceláři ŽNO v I. patře. Prohlídkový režim, uváděný na kontaktních stránkách, není vzhledem k nedostatku osob na ŽNO možno zcela přesně dodržet, telefonní ohlášení předem se doporučuje.
V oblasti širšího centra Plzně je parkování komplikované a zpoplatněné. Od hlavního vlakového i centrálního autobusového nádraží je lokalita vzdálena asi 500 m, nejbližší zastávku MHD U Práce (tramvaj 4, všechny trolejbusové a několik autobusových linek) najdeme asi 150 m jihozápadně odtud na křižovatce Klatovská - Americká - Koperníkova.
Nejstarší židovské osídlení existovalo v tehdejší Nové Plzni krátce po jejím založení v severozápadním rohu města (kolem Solní ulice). Měšťané si vymohli vyhnání Židů u krále Vladislava II. a uskutečnili jej mezi lety 1507 a 1542 (prodej posledního domu). ...Součástí původního ghetta byly postupně i dvě synagogy: nejstarší v místech dnešní hlavní pošty a druhá na nároží dnešních ulic Solná a Sedláčkova. Obě zanikly nejpozději v polovině 16. století, zbořeniště druhé se připomíná ještě roku 1643. Židé se do Plzně mohli vrátit až roku 1790 (zakoupení prvního domu), až do roku 1848 však existovala pro jejich usídlování ve městech řada omezení. S rozvojem podnikání se však jejich přesun do větších měst zrychloval. Hned roku 1849 byla založena plzeňská židovská obec a sídlo sem přesunul i krajský rabín. Pro činnost obce bylo důležité zřízení modlitebny. Její stavba proběhla ve dvoře domu čp. 80/5 na tehdejším Štěpánském náměstí (dnes Smetanovy sady), který obec pro své potřeby zakoupila roku 1857. Stavitel Wenzel Wiesner ji podle projektu Martina Stelzera postavil v následujících dvou letech. Jedná se o obdélnou stavbu o rozměrech 20 x 14 m a výšce do stropu 12 m s dvoupatrovými dřevěnými galeriemi na třech stranách, přístupnými dvěma točitými schodišti v nárožích u západní stěny. Z požárních důvodů je k severnímu boku přiloženo vnější schodiště na úroveň první galerie. Rozvoj obce byl natolik rychlý (mezi lety 1854 a 1870 z 249 na 1207 osob), že stavba brzy přestala postačovat. K jejímu jižnímu boku byla proto roku 1875 přiložena Výpomocná synagoga (arch. J. Melzer), která využila zcela zbývající pozemek. Z toho vyplývá její lichoběžníkový půdorys (20 x 8 – 10 m). Mezi oběma stavbami byl zřízen schodišťový trakt, který zpřístupňoval jejich galerie. Obě synagogy sloužily původnímu účelu do roku 1893, kdy byla zasvěcena Velká synagoga (viz heslo). Od té doby se používaly jako škola. Tuto funkci ztratily počátkem 40. let 20. století se začátkem holocaustu. V synagogách bylo zřízeno skladiště nábytku. Oba objekty nebyly nijak udržovány, což postihlo zejména Výpomocnou synagogu: po ubourání západní předsíně a zřícení střechy se z ní dochovaly jen obvodové zdi. Zanikl i spojovací schodišťový trakt. Silně zchátrala i Stará synagoga. Po roce 1990 došlo k zajišťovacím opravám a zpřístupnění obou synagog. Ve Staré se pořádají příležitostné kulturní akce, Výpomocná byla změněna na symbolické pohřebiště plzeňských obětí holocaustu..
|
Přihlášení |
