© Luděk Vláčil 08/2020
Jednolodní kostel, postavený v historizujícím slohu se znatelnými gotickými a secesními prvky, je neorientovanou stavbou s lodí obdélného půdorysu a čtyřbokým závěrem, k němuž je ze severu přistavěna sakristie s předsíní. Světle hladká omítka na fasádě je střídána architektonickými prvky z ostře pálených cihel a keramických tvarovek. Průčelí kostela s osmibokými věžemi dominuje nejvyšší střední věž s výrazným zvonovým patrem. Mezi nejvýraznější architektonické prvky vnějšího pláště stavby patří vertikální opěrné pilíře s nikami a sdružená okna s obloukovými záklenky. V bočních osách průčelí jsou niky se sochami světců, vlevo sv. Alžběty Durynské, vpravo sv. Ludvíka IX. Francouzského.
Gymnazijní kostel svatého Františka z Assisi byl postaven v historizujícím slohu v letech 1896-1898 podle projektu vídeňského architekta Františka X. Theuera. Stavba vznikla v prostoru zbořených městských hradeb. Výstavbu finančně zabezpečilo vratislavské biskupství v čele s biskupem Georgem von Koppa. Na výzdobě chrámu se podíleli Josef Obeth a Engelbert Kaps a pravděpodobně také sochař Franz Tinz ze Skorošic. Při výstavbě kostela bylo, na umělecké detaily a sochy, použito umělého kamene. Původně gymnazijní kostel později sloužil také studentům zdejšího teologického semináře a konviktu. Po povodních v roce 1997 došlo k poškození podlahy. Kostel je ojedinělou ukázkou slezské reprezentativní církevní architektury z konce 19. století na našem území, který se zachoval v původní nezměněné podobě. Z toho důvodu byl v roce 2013 zařazen mezi kulturní památky ČR. Kostel svatého Františka z Assisi slouží jako… číst dále
|
Přihlášení |
