Roubenou hájovnu Třebekov ukrytou v lesích severního Plzeňska nechal postavit plaský klášter r. 1760. Proslavil ji rodák Fr. A. Heber (1815-1849), amatérský historik, který jako první začal systematicky popisovat a dokumentovat české hrady, tvrze a zámky.
Bývalá hájovna Třebekov obklopená ovocnou zahradou se nachází na mýtině v hlubokých lesích severního Plzeňska mezi obcemi Jarov, Obora a Hromnice. Byla založena cisterciáckým klášterem v Plasích r. 1760, tedy nedlouho před jeho zrušením císařem Josefem II. roku 1785. Roubené stavení bylo zbudováno nad levým břehem potoka Bělidlo. Pojmenování dostalo podle bývalého středověkého klášterního dvora s tvrzí zvaného Třebekov nebo též Třebokov, který stával nad protějším břehem potoka od 14. století a na konci 15. století zanikl. V lese asi 300 metrů od hájovny se dodnes nacházejí valy a kamenné trosky budov a ohradních zdí. Pozůstatky tohoto dvora jsou na některých mapách chybně označovány jako zřícenina hradu Železnice. Již r. 1250 je zmiňována také starší ves či osada Třebekov, kterou se však dodnes nepodařilo lokalizovat. Třebekovskou hájovnu proslavil rodák Fr. A. Heber (1815-1849), který se jako první, byť bez odborného vzdělání, věnoval soupisu a dokumentaci českých hradů a tvrzí včetně jejich zřícenin. Přes svůj krátký život se tak vlastně stal zakladatelem české kastelologie. Hrady a zámky jsou sice vyhledávaným turistickým cílem, ale k Heberově rodišti žádná turisticky značená cesta ani cyklotrasa nevede. Nenajdeme tu ani pamětní destičku, ostatně někdejší hájovna je dnes soukromým obytným domem, nejspíše rekreačního charakteru. Vedou však k ní udržované lesní silničky jednak z jihu od turisticky proslulého Hromnického jezírka nebo od východu z obce Jarov, od níž je hájovna vzdálena necelé 2 km a na jejímž katastru leží. Lesní silnička sem míří také od severozápadu od obce Obora. Samota Třebekov je stále romanticky položené místo, které stojí za návštěvu.
Jiří Špaček, 26.3. 2015
Počátkem 19. století žil na třebekovské hájovně Johann Heber se svou rodinou. Kromě dvou dcer se mu tu 19. července 1815 narodil jediný syn František Alexandr, správněji však Franz Alexander, neboť šlo o rodinu německou. Hajný Heber již r. 1823 zemřel a vdova s dětmi se přestěhovala do Mýta na Rokycansku. František tu vychodil školu a pak pokračoval ve středoškolských studiích v Plzni, ale finanční situace rodiny mu je nedovolila dokončit. V letech 1836-1837 se v Praze vyučil kupcem, oženil se s dcerou majitelky obchodu a převzal její druhý obchod ve Zbiroze. Když však r. 1841 utrpěl při výbuchu střelného prachu o Božím těle úraz levé ruky, rozhodl se přenechat obchod manželce a plně se věnovat své zálibě od dětství, totiž putování po českých hradech a tvrzích a jejich dokumentaci. Nedostatek vzdělání nahrazoval neuvěřitelnou pílí, naučil se latinsky i česky, aby mohl studovat písemné prameny, sbíral pověsti…
číst dále
Jiří Špaček, 26.3. 2015