Místo hradu Kyjova na Malesické skále
© Jiří Čížek 02/2007
Nedaleko Plzně, západním směrem u Malesic, naleznete Malesickou skálu, na jejímž vrcholu stával hrad Kyjov. Znatelné jsou příkopy hradu, avšak jeho dispozice se dá již jen tušit.
Skála samotná je od roku 1974 přírodní památkou. Vytvořena byla zvětráváním v karbonských sedimentech.
Asi 1 km severovýchodně od Malesic proti proudu Malesického potoka, směřujícího od Chotíkova, se na zalesněné strmé pískovcové skále, nepřístupné ze tří stra a jen na severovýchodně spojené s Chotíkovskou vysočinou, vypínal hrad Kyjov, nazývaný F. A. ...Heberem „matkou malesické tvrze“. Ves Malesice i její majitel Zdeslav, syn Ratmírův se v pramenech připomínají v r. 1239, zatímco zakladatelem hradu Kyjova byl pravděpodobně až Děpolt z Malesic, známý z l. 1297 až 1321. Ten byl nejmladším synem Děpolta ze Zbiroha a kolem r. 1300 se oddělil od svých bratří. V r. 1339 držel kyjovský statek Břetislav, snad jeho syn. R. 1344 snad Kyjov patřil Sezemovi z Vrtby, jistě však jeho synovi Peškovi či Petrovi. Ten totiž r. 1365 či o něco dříve vyměnil v pramenech poprvé uvedený hrad Kyjov a ves Malesice s rychtou, mlýny, lesy, lukami atd. s opatem kladrubského kláštera Rackem ze blíže neurčenou ves Liben a 320 kop pražských grošů. Nevíme zatím, do kdy Kladrubští statek drželi a zda hrad udržovali či nikoli. Není vyloučeno, že se stal obětí bojů v husitském období, jak se bez důkazu dohaduje F. A. Heber, kladoucí tuto událost někdy do l. 1419 nebo 1421. Není rovněž známo, jaký vztah měl k hradu Jetřich z Kyjova, jenž byl r. 1437 purkrabím v Rokycanech. Stejně jako jiné církevní statky zabral zřejmě i Malesice některý z bohatých plzeňských měšťanů, kteří v té době získávali majetek v okolí Plzně. Nejpozději r. 1462 je totiž držel Antonín Harsdorfer. Domněnku, že Kyjov nebyl již udržován a používán, podporuje i dlouhé mlčení pramenů, v nichž se hrad znovu objevuje teprve r. 1503, kdy jej jako pustý odkazovala Anna Šefránková z Poutnova spolu tvrzí v Malesicích a dalším majetkem Slaviborovi Prackovi ze Svinné a bratrům Štěpánovi, Benešovi a Jiříkovi z Poutnova. Kyjov, ještě několikrát připomenutý jako pustý, zůstal pak i nadále součástí malesického statku a stále více chátral, takže ve vědomí obyvatel po něm zůstalo v 19. století jen pomístní jméno lesa Kyjov s určením Na pustém zámku a nejasné pověsti o zakopaných pokladech. Dnes lze z hradu Kyjova sotva objevit hradiště, jež má čtverhranný tvar, a zbytky příkopu, oddělujícího je od roviny. Ani pozůstatky zdiva, jež našel ještě A. Sedláček, nejsou již téměř patrné, s výjimkou náznaku zbytků věže (?) s prohlubeninou uprostřed.
|
Přihlášení |
