První opevnění Rokycan je z let 1293-1295, r. 1399 doloženo kamenné opevnění města s baštami a vodním příkopem. Doloženy 4 brány a 2 branky. Hradby několikrát poničeny v letech 1421, 1619 a 1639. Od 18. století ustupují výstavbě města. Dnes dochováno torzo u kostela.
Hlavní obrázek místa
Západní linie zachovalých hradeb - pohled od severní bašty k jihu
© Petr Turyna 07/2006
Město Rokycany je velmi starobylého původu. První písemná zmínka je již v Kosmově kronice roku 1110 a ve středověku patřilo do majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. První opevnění města vzniklo v letech 1293-1295, kdy šlo nejprve asi jen o opevnění zdejšího kostela. To je doloženo písemnou zmínkou povolující biskupovi Tobiáši z Bechyně "kopání příkopu". Samotné město bylo opevněno později. Pojednává o tom listina z 8. 7. 1399, kdy arcibiskup Olbram ze Škvorce umožnil měšťanům daňové úlevy za to, že tuto akci hradili ze svého. Tehdejší obvod hradeb činil asi 1,5 km. Do středověkého města vedly čtyři brány (Pražská, Saská, Plzeňská a Šťáhlavská) a dvě branky (fortny). Hradba byla kamenná s cimbuřím, která byla chráněna baštami buď se čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem. Mnohem později díky rozvoji palných zbraní přibyly bašty půlkruhové. Před hradbou byl asi 18 m široký vodní příkop, který napájelo několik vodních toků. Opevnění města bylo poškozeno v roce 1421, kdy Rokycany dobyla Žižkova vojska, ale i plzeňští. K velké devastaci došlo v roce 1619, kdy Mannsfeldova armáda pobořila brány a velkou část hradeb. Roku 1639 se přičinili Švédové, ale město hradby stále opravovalo. V 18. století však obrana města již nevyhovovala, též dva velké požáry v letech 1757 a 1784 zapříčinily konec středověké podoby města. Dochována je pouze původní Kulisová branka a branka u kostela, která však původní není. Z hradeb je možné spatřit dlouhou část u kostela a muzea, spolu s jednou baštou s klíčovými střílnami. Druhá bašta, která byla částečně přestavěna, leží v jihozápadní části města. Mnoho zbytků hradeb, ale i bašt se dodnes nachází v zídkách domů, stodol a základech domů.
Ivo Rozehnal - zdroje: web stredovek.com / encyklopedierokycan.sweb.cz, 11.12. 2015
Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Rokycany

Místa v okolí

 kašna
 Muchkovský mlýn
 Černá mohyla
 Labšovský mlýn
 Fitzova vila
 kašna
 masné krámy
 děkanství
 radnice
 mariánský sloup
 Rokycany
 kaple
 křížová cesta
 židovský hřbitov
 Kamýk
 židovský hřbitov
 Kotel
 Klabava
 Osek u Rokycan
 Veselá
 Kokotsko
 Bušovice
 Březina
 Švédský most
 Březina
 kostel sv. Josefa
 Mydlná
 Mirošov
 Dvorec
 vodní hamr
 Javor
 Neslívy
 Lopata
 Kozel
 kostel sv. Vavřince
 Spálený mlýn
 Stará Plzeň
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel sv. Petra
 Červený Hrádek
 Vimberk
 Šťáhlavy
 kaple se zvoničkou
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Václava
 Dolanský Mlýn
 Na Vrchách
 Věžka
 Radeč
 Radyně
 Homberk
 Drštka
 Chlum u Plzně
 Nezvěstice
 kaple sv. Rozálie
 kostel sv. Vavřince
 Jakšovský dům
 synagoga
 Radnice
 kašna
 kostel Všech svatých
 Strašice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Štěpána
 Čertův mlýn
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Vavřince
 Žákava
 kostel sv. Markéty
 Hrad na Babské skále
 kostel sv. Martina
 Pokonice
 pivovar
 židovský hřbitov
 děkanství
 Spálené Poříčí
 kostel sv. Mikuláše
 Zábrodský mlýn
 Chlukov
 Těnovice
 Rovný
 Džbánek
 Pouskův mlýn
 kaple U Ježíška
 kostel sv. Mikuláše
 Tři Trubky
 židovský hřbitov
 Kaceřov
 kostel sv. Mikuláše
 Hromnické jezírko
 synagoga
 Vlčtejn
 Štěnovice
 Třebekov
 Újezdec
 Nebílovy
 dvůr Býkov
 Zbiroh
 Radost
 kostel sv. Mikuláše
 Netunice
Základní informace místa
ID místa: 4419
Typ místa: ostatní
Podkategorie: brána, opevnění
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 11.12.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama