
Z tvrze postavené kolem roku 1313 se zachovaly pouze valy a dobře viditelný příkop.
Budete-li toto místo hledat, jděte stále po hlavní cestě a pak odbočte na štěrkovou cestu, jiných cest si nevšímejte a asi po 100 m naleznete po pravé straně valy.
Patrně tu byl prvotně dvůr, který založil Šebík, a později také tvrz. Ještě r. 1313 seděl tu Petr z Šebíkova, jenž prodal téhož roku dvůr ten (ovšem také tvrz) klášteru Plaskému. Po té přestal Šebíkov býti vladyckým seděním. Asi r. 1420 dostal se dvůr a ves v držení Hynka ze Švamberka, který jej zase r. 1430 klášteru postoupil. Později patřil ke Kaceřovu. V 16 stol. bylo již vše pusté.
Později jej opět získali, neboť Petr, jenž se psal v r. 1313 ze Šebíkova, prodal plaskému klášteru dvůr Šebíkov s tvrzí, jak uvádí A. Sedláček, za 54 hřivny stříbra. To je také jediná zpráva o tvrzi. V r. 1420 byl sice Šebíkov zapsán Bohuslavovi a Hynkovi ze Švamberka, ale r. 1430 byly ves i dvůr vráceny klášteru. V době nepokojů za Jiřího z Poděbrad byl Šebíkov asi spálen a stal se pustinou, která byla za Floriána Gryspeka připojena ke Kaceřovu. Po Bílé hoře byl sice Šebíkov r. 1623 vrácen plaskému klášteru, ale pole byla již dávno zarostlá lesem, který se dodnes nazývá Šebíkov. Tvrz stávala na nevysokém ostrohu nad soutokem dvou potůčků a zachovaly se z ní jen nepatrné zbytky opevněni..