© Ivo Rozehnal 08/2022
Inventář z roku 1804 uvádí, že do nově postaveného kostela (dokončen 1794) byly převezeny dva obrazy ze zrušeného chrámu Panny Marie v Olomouci. Obraz Klanění tří králů se stal součástí hlavního oltáře, obraz sv. Ondřeje Velinského byl osazen do oltáře bočního. Podle autobiografie měl Handke ke kostelu Panny Marie na olomouckém předměstí zvlášť blízký vztah, který se projevoval v tom, že v něm pochoval v červnu 1742 první manželku, o rok později svoji matku, v roce 1747 syna Johanna Ignáce a vedle nich byl nakonec pohřben i on sám v roce 1774. O malbě obrazu Klanění tří králů se zmiňuje v životopise výslovně k roku 1749, z kontextu vyplývá, že se tak stalo počátkem léta. Ačkoliv tato Handkeho práce z hlediska bohatosti kompozice není srovnatelná s proslaveným dílem stejného námětu, které vytvořil v roce 1746 pro klášter ve Šternberku, lze přes zjevné přemalby tušil i v tomto případě mimořádně… číst dále
Vesnice Ostružná byla založena roku 1561 za Václava ze Zvole na jeho kolštejnském panství. Původní německý název vsi byl Sparrenhau a odkazoval k rubání klád - ves měla od založení především dřevařský charakter. Až později z něj vzniklo Spornhau, což bylo v 19. století, když vznikl český název, mylně vztaženo ke slovu Sporn = ostruha. Brzy po založení byla ve vsi dědičná rychta, kostel a luteránská fara, která ovšem za třicetileté války zanikla. Ostružná zůstala součástí kolštejnského panství po celou dobu, kdy se střídali jeho majitelé. Po Zvolských to byl v letech 1570-1581 Karel starší ze Žerotína, po něm Bruntálští z Vrbna, v letech 1615-1621 Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu a poté až do 20. století Lichtenštejnové. V roce 1784 byla ve vsi založena římskokatolická lokální kuracie, později povýšená na faru, a o deset let později byl dokončen nový kostel svatých Tří králů. Farnost byla zrušena 1. října 2004.
|
Přihlášení |
