Těžební věž
© Roman Řezáč 07/2004
Expozice muzea hornictví a energetiky umístěná v oslavanském zámku...
Rosicko-oslavanská uhelná pánev patří k nejstarším a zároveň nejmenším u nás. V Oslavanech se začalo těžit v roce 1755. Důl Kukla byl v letech 1911–1913 přebudován na centrální šachtu jižní části revíru. ...V té době bylo napejo na oslavanskou elektřinu i město Brno nejvyšším napětím v tehdejším Rakousku-Uhersku, a to 44kV. V roce 1992 byl provoz na dole Kukla, stejně jako v okolí zastaven a věže demontovány. Zůstaly jen dvě ve Zbýšově a třetí byla věž Kukla v Oslavanech..
Důl v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi byl vyhlouben r. 1861 jako větrací jáma a zpočátku byl nazýván Nová šachta. R. ...1865 byl dán do provozu jako větrací, čerpací a případně i těžní jáma. R. 1902 byl postaven ventilátor s elektrickým pohonem. R. 1911–13 byl přebudován na centrální jámu jižní části revíru. Byl rozšířen a byla postavena železobetonová těžní věž vysoká 37 m. Na vrcholu věže byl umístěn těžní stroj Koepe, první těžní stroj u nás zabudovaný v těžní věži, s elektrickým měničem Illgner, který měnil střídavý proud o napětí 6000 V na stejnosměrný o napětí 500 V. R. 1921 došlo na tomto dole k výbuchu třaskavých plynů, při kterém zahynulo 26 horníků. Bylo to druhé největší důlní neštěstí v tomto revíru. Roku 1923 byl Důl Kukla opatřen prvními dvěma sbíjecími kladivy. Ta byla do dvou let zavedena na všech pracovištích. R. 1947 byl přejmenován na Důl Václav Nosek. Uhlí pro Oslavanskou elektrárnu těžil v období 1913–1973. Po vybudování nové centrální šachty revíru r. 1973 byla těžba na dole V. Nosek ukončena. R. 1992 byla těžba zcela zastavena a většina věží v revíru byla demontována. R. 2005 byla jáma (881 m pod zemí, 11 pater) zasypána..
|
Přihlášení |
