Jižní průčelí kláštera od východu
© Ivan Grisa 03/2010
Založení plzeňského kláštera dominikánek je spojeno s rodem Vratislavů z Mitrovic. Sestry Eleonora a Rosalie přesvědčily svého otce Václava Ignáce Vratislava z Mitrovic, aby materiálně zajistil nový řeholní dům. Na základě toho získal záměr císařské svolení (20. 8. 1711), ještě téhož roku byla vykoupena zbořeniště u Litické brány. Sestry přišly do Plzně 12. 4. 1712, klášter, stavěný od 22. 2. téhož roku, jim však ještě přístřeší neposkytl.
Slavnostní uvedení do nové budovy proběhlo 20. 8. 1714. Autorem stavby byl plzeňský Jakub Auguston ml. Definitivní dokončení stavby znamenalo vysvěcení kostela v listopadu 1735.
Řeholní komunita byla rozpuštěna císařským příkazem z 26. 8. 1782. Klášter poté zakoupilo město, které sem umístilo hlavní školu a gymnasium (1784). Roku 1804 se sem přestěhovalo i filosofické učiliště tepelské premonstrátské kanonie. Pro tento účel byla pronikavě přestavěna jižní polovina budovy.
Školským účelům sloužila budova až do 20. století, poté zde byla zřízena vědecká a studijní knihovna. Kostel po I. světové válce na čas sloužil církvi československé, poté se vrátil katolíkům. Dnes ho využívají pravoslavní.
|
Přihlášení |
