Patrně na místě původní johanitské svatyně byl postaven gotický kostel, v l. 1712–19 barokně upravený. Jednolodní s odsazeným presbytářem a hranolovou věží na jeho severním boku. Cenné barokní zařízení, napadené zčásti houbou. Obrazy Petra Brandla.
Hlavní obrázek místa
© Marcela Váňová 08/2021
Kostel stojí na západním konci náměstí, obklopený zdí bývalého hřbitova. Vstup západní předsíní v uličce mezi kostelem a děkanstvím (lze z náměstí i z ulice podél zámku k Manětínskému potoku). Pohled do kostela z oratoře je součástí prohlídkové trasy zámku.
Ivan Grisa, 16.8. 2008
popis

Kostel je jednolodní, s užším a nižším původně gotickým presbytářem. V severním koutě mezi lodí a presbytářem stojí hranolová věž s cibulovou bání, z jihu proti ní panská oratoř, přístupná ze zámku dlouhou krytou chodbou. Exteriér kostela poměrně prostý, v rozích presbytáře se uplatňují gotické opěráky, okna mají segmentové záklenky, plasticky zvýrazněné. Presbytář je sklenut plackou, loď plochostropá. Významným prvkem interiéru je mohutná varhanní kruchta, nesená dvěma kamennými anděly, z lodi přístupná dvojramenným schodištěm (severní rameno a přilehlé lavice napadeny houbou). Vybavení včetně lavic z doby barokní znovuvýstavby, na hlavním oltáři velký Brandlův obraz Křest Páně v řece Jordán.

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 2, 17.8. 2008

historie

Kostel svatého Jana Křtitele v Manětíně

Kostel se pravděpodobně nachází na místě původní johanitské svatyně z 12. století. Nejpozději ve 14. století byl postaven gotický kostel, ze kterého se dochoval dnešní presbytář a spodní část věže. Po velkém požáru města roku 1712 byl do roku 1717 s využitím starších konstrukcí polírem J. G. Hessem postaven kostel dnešní, patrně podle projektu T. Haffeneckera. V letech 1787 a 1875 byl opraven bez větších změn, další oprava v 70. letech 20. století. Před západním průčelím kostela stojí barokní budova děkanství, rovněž postavená po roce 1712. Dnes se odtud spravují kostely v širokém okolí.

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 2; K. Kuča, Města a městečka..., svazek 3, 17.8. 2008

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Manětín

Místa v okolí

 Manětín
 Manětín – MPZ
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 Brdo
 kostel sv. Jiljí
 Radějov
 Nečtinský Špičák
 Nečtiny – MPZ
 Vyšohrad
 Kotaneč
 Preitenstein
 Nečtiny
 židovský hřbitov
 Sychrov
 fara
 kostel sv. Martina
 socha sv. Barbory
 socha Ecce Homo
 Loreta
 silniční most
 Černá Hať
 dvůr Kalec
 Březín
 Vlkošov
 Jablonná
 kostel sv. Kříže
 Nový Dvůr
 Vladař
 Ondřejov
 kostel sv. Ondřeje
 Odlezelské jezero
 socha Panny Marie
 Dolní Bělá
 vysílač Krašov
 Plasy
 Štědrá
 smírčí kříž
 Nevděk
 Malšín
 Štědrá
 Prohořský hrádek
 Chyše
 kaple Panny Marie
 Dědek a Bába
 kaple sv. Kříže
 synagoga
 fara
 kašna
 kostel sv. Václava
 Vrtba
 Žihle
 Žlutice – MPZ
 radnice
 Panský dům
 kaple Panny Marie
 Žlutice
 kaple sv. Šebestiána
 smírčí kříž
 Kokořovský dvůr
 Mazanec
 synagoga
 železná huť
 kašna
 městské opevnění
 kaple sv. Anny
 zámecký pivovar
 Chyše
 kostel sv. Mikuláše
 Šebíkov
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 Kunzova muka
 bývalá rychta
 Tuchtova kaple
 Bílá boží muka
 návesní kaple
 Podmokly
 smírčí kříž
 zaniklá obec Mlyňany
 Brložec
 kaple sv. Václava
 kaple
 boží muka
 kaple Kaina a Ábela
 Podštěly
 kaple Panny Marie
 Nekmíř
 Blažkův mlýn
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kaple sv. Jana a Pavla
 křížový kámen
 Ratibořský mlýn
 kaple sv. Anny
 Mlýnský vrch
 Kapucín
 Malměřice
 kostel sv. Anny
 bývalý kříž
 kostel sv. Vojtěcha
 Nouze
 bývalý lom
 Baba
 smírčí kříž
 dvůr Býkov
 kaple Panny Marie
 Petrohrad
 kostel sv. Barbory
 Šipín
 Selský dub
 Bezemín
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost
Manětín 11
331 62 Manětín
Tel: 373 392 309
martinomi@centrum.cz
Základní informace místa
ID místa: 6615
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 17.9.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama