Dům je uváděn jako mlýn r. 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska. Po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od r. 1896 tiskárna Zápotočný. Od r. 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.
Dům č. 1/III je uváděn roku 1463, kdy patřil Vaňkovi mlynáři „pod brankú“. Dále je uváděn roku 1472, kdy jej získal Václav Podmola, roku 1504 (Jíra nožíř) a roku 1509 (Jakub řezník). Po něm jej vlastnil Jan Ježek, od kterého jej získal Petr Labš a rodina Labšů mlýn držela do prvních let 17. století. Za třicetileté války, v letech 1620–21, jej vyplenila mansfeldova vojska a jako zpustlý jej roku 1623 koupil Jan Wittich. Po roce 1679 získal mlýn barokní podobu. V 19. století mlýn patřil, stejně jako Muchkovský mlýn (čp.12/III – viz samostatné heslo), rodině Jágrů. Jan Jágr nechal staré budovy zbořit a postavil v roce 1874 nový parostrojní mlýn ve stylu pozdního klasicismu s prvky novogotiky podle projektu stavitele J. Šmause. Roku 1896 mlýn koupil podnikatel Josef Zápotočný a upravil jej na tiskárnu. Zápotoční se stali vlivnou rokycanskou rodinou, ze které pocházel i národně-demokratický starosta města v letech 1930–38, Josef Zápotočný. Roku 1898 byl v této tiskárně vytisknut i první český překlad Komunistického manifestu. V roce 1950 byla tiskárna znárodněna a v roce 1957 zrušena. Poté střídala budova majitele i využití. Od roku 1994 je dům nevyužívaný a chátrá.
© Milan Caha (zdoj: David Borek na http://rokycanyhomepage.ic.cz), 11.12. 2011
