Mlýn měl údajně postavit r. 1850 mlynář Martin Janota, kdy skutečně vznikl, není známo. Poprvé je vyznačen v mapě ,,II. vojenské mapování - Františkovo" z let 1836-1852. Mlýn přestal fungovat zřejmě ještě před r. 1945. V r. 1957 měla být stržena střecha. Dodnes zůstaly jen části obvodového zdiva.
Hlavní obrázek místa
Čertův mlýn
zbytky zdiva...
© Tomáš Goesl 06/2006
Původní vesnice Senec byla zmiňována prvně v roce 1295 a rozkládala se nedaleko Plzně nad řekou Berounkou. V roce 1953 byla ves sloučena se Zručí do jedné obce s názvem Zruč (od r. 1991 Zruč-Senec). Pod vsí Senec, v místě zvaném ,,U Dobré vody", stával mlýn, z něhož je dnes jen rychle se ztrácející zřícenina. Mlýn měl vzniknout snad kolem roku 1850. Poprvé je vyznačen v mapě ,,II. vojenské mapování - Františkovo" z let 1836-1852, poté v mapě ,,III. vojenské mapování - Františko-josefské". Dále je vyznačen na ortofoto mapě (1947–1959). Mlýn přestal fungovat zřejmě ještě před rokem 1945. V roce 1957 měla být stržena střecha objektu. Dodnes zůstaly jen části obvodového zdiva a nad mlýnem trávou zarůstající bývalý rybník.
Luděk Vláčil - zdroj: https://www.geocaching.com, http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2295, http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1915-certuv-mlyn?locale=fr, 23.12. 2015
pověsti

Čertův mlýn

Mlýn měl údajně postavit v roce 1850 mlynář Martin Janota v údolí pod Sencem. Mlýnské kolo poháněla voda ze dvou rybníků nad mlýnem. U mlýna měl mlynář Janota malou zahrádku, kde pěstoval zeleninu, na kterou mu chodil srnec i s rodinou. Jednou se o tom mlynář zmínil v hospodě a uslyšel jej starý pytlák Hejret, který si na srnce počkal. Zanedlouho srnce chytil do oka a z této příhody v hospodě udělali příhodu o čertovi. Tak se již za prvního majitele začalo říkat „Čertův mlýn“. Jiná, méně pravděpodobná pověst vypráví, že jednou přišel do mlýna mladík v zeleném kabátě a hledal práci. Protože byl velmi pracovitý, ve mlýně zůstal a lidé z okolí si jej brzy oblíbili. Mladé mlynářce se také zamlouval. Jednou v podvečer se ji mladík zeptal, zda by s ním nechtěla z mlýna odejít. Ta chvíli přemýšlela a nakonec souhlasila. Tu se ale mladík proměnil v čerta a mlynářku odnesl do pekla…  číst dále

Luděk Vláčil - zdroj: https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?w, 23.12. 2015

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS), Senec

Místa v okolí

 Chlum u Plzně
 Věžka
 kostel sv. Jiří
 Dolanský Mlýn
 kolomazná pec
 Červený Hrádek
 Kunčin Hrádek
 Pivovarské muzeum
 masné krámy
 Černá věž
 mariánský sloup
 Císařský dům
 Gerlachovský dům
 radnice
 městské opevnění
 Západočeské muzeum
 Korandův dům
 kaple U Ježíška
 Velká synagoga
 Bílý mlýn Kepka
 Sylvánský vrch
 kostel sv. Mikuláše
 Betlémská kaple
 Bílá vila
 Krkavec
 Hromnické jezírko
 Radčice
 Čertova Kazatelna
 Spálený mlýn
 dvůr Býkov
 Bušovice
 Kokotsko
 Tyršův most
 Kyjov
 Třebekov
 sousoší Piety
 Malesice
 venkovský dům
 Křimice
 socha sv. Josefa
 Klabava
 Stará Plzeň
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Petra
 Radost
 Komberk
 Kaceřov
 Litice
 kaolinový důl
 Radyně
 židovský hřbitov
 Kamýk
 Osek u Rokycan
 Na Vrchách
 židovský hřbitov
 Černá mohyla
 Štěnovice
 synagoga
 městské opevnění
 Čeminy
 Fitzova vila
 Muchkovský mlýn
 kašna
 Labšovský mlýn
 Březina
 kašna
 masné krámy
 děkanství
 radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Vojtěcha
 Rokycany
 Březina
 židovský hřbitov
 kaple
 křížová cesta
 Šťáhlavy
 židovský hřbitov
 hradiště Koryta
 Babina
 kostel sv. Martina
 Nekmíř
 kaple sv. Rozálie
 Kotel
 Kozel
 Jakšovský dům
 Radnice
 synagoga
 kašna
 kostel sv. Václava
 Libštejn
 Dolní Hradiště
 Neslívy
 kostel sv. Martina
 Všeruby
 Veselá
 Lopata
 Dolní Bělá
 Liblín
 Vrtba
 mlýn Lopata
 kostel sv. Markéty
 Javor
 kostel sv. Víta
 kamenný most
 Mydlná
 Svinná
 Svinná
Základní informace místa
ID místa: 4344
Typ místa: mlýn
Podkategorie: vodní
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 24.12.2015
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama