mariánský morový sloup

To původně stálo na náměstí před radnicí. Později bylo přemístěno na konec Hrnčířské uličky a nakonec po renovaci v roce 1996 bylo přestěhováno ke kostelu. Sloup byl vztyčen roku 1697 jako díkuvzdání za odvrácení morové rány. Pískovcové sousoší na trojhranném podstavci nese na hlavici sloupu ústřední sochu Neposkvrněné Panny Marie s hadem pod patou. Sloup je z roku 1924 a je z trachytu, původní pískovcový se při tehdejší rekonstrukci rozlámal. Dozdoben byl korintskou hlavicí. Na pódiu na sloupcích zdobených vinnými listy ve vrcholech rovnoramenného trojúhelníku jsou sošky sv. Václava se štítem, na němž je jednohlavý orel jako znamení říšskoněmeckého knížete, sv. Barbory s kalichem a sv. Šebestiána, jejichž sokly jsou ozdobeny andělskými hlavičkami. Trojhranný podstavec nese reliéfy. Vlevo archanděla Gabriela u Panny Marie, vpravo Narození Páně. Pod nimi jsou německé nápisy: „Všechna sláva světa pomine, jenom co dobrého jsme učinili, zůstává. Dobře činiti, jak se Bohu líbí, vyplácí se na věčnost. Kdo stále to, co dobré jest, činí, má dobrou mysl.“ Některé zdroje udávají, že autorem sloupu by mohl být Ulrich Žitavský, což by mohl být sochař Johann Christian Ulrich, nedochovaly se ale žádné věrohodné písemnosti, které by hypotézu potvrdily. Donátorkou stavby pak byla zřejmě Maria Anna Františka velkovévodkyně Toskánská. Sloup představuje vývoj barokního sochařství. Je zapsán do státního seznamu kulturních památek od roku 1967..