Císařské sloupy

1879 jako první vlastivědný spolek v mocnářství. Základním kamenem se stal pískovcový kvádr z hostince u rumburské výpadovky. Nejvýraznějším objektem skalky se však stal sloup z Panské skály vysoký 570 cm, který byl do skalky zasazený 28. dubna 1879. Z podstatné části byl památníček hotov již v roce 1880, kdy 29. dubna byla instalována pamětní deska ze světlé žuly s nápisem v němčině: „Na památku stříbrné svatby našeho milovaného císařského páru Františka Josefa I. a Alžběty dne 24. dubna 1879. Severočeský exkurzní klub”. Kameny do skupiny však docházely i později, poslední z kamenolomu na Jedlové ještě roku 1884. Seznam čítal celkem 52 kamenů, které zastupovaly geologické zvláštnosti zdejšího kraje, vymezeného Labem, Ještědským hřebenem, státní hranicí a územím Bezdězu. Slavnostní položení základního kamene pomníčku se uskutečnilo 22. dubna 1879. Původní umístění památníčku nebylo s dnešním totožné. Byl totiž zřízen v místech menšího rybníčku, u dnešní cesty z města. Nakonec byl objekt přemístěn na dnešní místo ke svahu pod Hudební altánek roku 1906. Skalka obsahovala z jedné čtvrtiny čediče, jež jsou na Českolipsku zastoupeny nejhojněji, ale také byla zastoupena žula, kvarcitový sloupek, znělec, různé pískovce a několik dalších hornin. Po druhé světové válce zmizela pamětní deska a později i skalka začala měnit svůj vzhled k nepoznání. Až v roce 2001 se městský úřad pokusil skalku oprášit ze zapomnění. Byla obnovena pamětní deska, z jiného materiálu a s doplněným textem, byly odstraněny cizí předměty a drobně upraveno okolí. Bohužel na 124. výročí zasazení Císařského sloupu do skalky, na den přesně, došlo k povalení tohoto sloupu a rozlomení na několik kusů. Nechce se věřit, že to byl zlý úmysl. V současnosti postupná konzervace opět postupuje, i když sloup se už asi nikdy nebude nacházet vcelku..