
Tehdejší bohaté průmyslové město Zittau postavilo pro své obyvatele v letech 1873–74 na místě severozápadního oblouku hradeb podle projektu stavitele Trummlera jedny z prvních veřejných očistných lázní v Německu. Do stavby byla zapojena hradební věž, zvaná Speyviel, která slouží dodnes jako spodní část vodárenské věže a ústředního komína. Při otevření nabízely lázně dva bazény (pánský a dámský), řadu van a horké lázně ruského či irsko-římského stylu, parní koupele a prostory pro lékařské a ozdravné koupele. V bazénech bylo osazeno zařízení na výrobu vln o výšce 10 cm, poháněné parním strojem.
Po roce 1945 lázně spolu s celým městem značně stagnovaly a chátraly. V letech 2003–2008 proběhla jejich rozsáhlá rekonstrukce, která je rozšířila o nové prostory a vytvořila z nich při respektování historických detailů moderní zařízení pro sport a rekreaci.