Socha sv. Vavřince na cestě na kostelní vrch v Mimoni.
© Pavel Vítek 09/2018
Na Kostelním vrchu v Mimoni, respektive na schodišti z křižovatky Mírové a Nádražní ulice u hotelu Beseda, směrem ke kostelu sv. Petra a Pavla v Mimoni se nachází cosi jako místní lapidárium. Nejníže u schodiště stojí socha sv. Vavřince.
Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. ...Vavřinec je jedním z nejznámějších starokřesťanských světců. Byl umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Na podstavci byl v čele vsazen reliéf Svaté rodiny v betlémském chlévě, po stranách jsou reliéfy pastevců. Socha je dílem neznámého umělce a pravděpodobně vznikla mezi lety 1750 až 1780. Na podstavci sochy je z čelní strany malý výklenek, v němž je reliéf Svaté rodiny v betlémském chlévě při narození Ježíška. Na levé i pravé straně podstavce jsou ještě patrné reliéfy pastýřů. Socha byla opravována v letech 1851 a 1871, potřetí roku 1901, vždy z darů a výnosů církevních sbírek. Před prosincem 2017 prošla socha restaurováním. Vrátil se rošt, o který se světec opírá. Zpět je i palmová ratolest, kterou sv. Vavřinec drží, stejně jako světcova svatozář. Ve výklenku je kopie zničeného reliéfu Svaté rodiny, podstavec i socha prošly důkladnou opravou..
Svatý Vavřinec pocházel ze Španělska. V mládí přišel do Říma a za svého učitele si zvolil pozdějšího papeže Sixta, který tehdy byl knězem. Vavřinec vynikal ve ctnostech a byl velmi důsledný v otázkách mravní čistoty. ...Sixtus II. po zvolení za papeže r. 257 ho jmenoval na místo arcijáhna do čela římské církve. Stal se tak prvním ze sedmi římských jáhnů. Jako arcijáhen byl Vavřinec i správcem církevního majetku a k jeho úkolům patřila i charitativní činnost v římské církvi. V té době císař Valerián velmi tvrdě pronásledoval křesťany. K dopadení a zabití papeže s jeho jáhny došlo při bohoslužbě. Jak se uvádí, byl Vavřinec o tři dny později umučen ohněm. Historickou dokumentaci doplňuje a vybarvuje legendární zpracování. Není podstatné, zda skutečně před svou smrtí Sixtus II. s Vavřincem mluvil o urychleném rozdání všeho církevního jmění, přičemž mu papež předpověděl mučednickou smrt. Nejpříkladnější je jeho láska k církvi, k mystickému tělu Krista, kterého v této lásce následoval a pro ni se také stal tolik oslavovaným. Vavřinec měl tři dny na to, aby pro pozemského krutovládce nachystal přehled všech církevních pokladů. Když po třech dnech pozemský soudce s dychtivostí chtěl vidět všechen církevní majetek, ukázal Vavřinec na všechny chudé a zubožené se slovy: "Pohleď, to je naše bohatství! Zde ti ukazuji poklad církve. Péče o něj, není jako mamon příčinou zla, ale v pravdě vede k většímu obohacení i k slávě." Císař zuřil. Žádné rychlé usmrcení jako v případě ostatních, ale bičování, mučení na skřipci s následným velmi pozvolným umučením ohněm. Řetězy byl připoután na rošt a opékán nad žhavými uhlíky, aby mu jejich žár působil co největší a nejdelší bolesti. Sv. Ambrož vyslovil názor, že oheň Boží lásky, který měl sv. Vavřinec v srdci, byl mnohem silnější než oheň, který pálil jeho tělo. Proto nemohl přemoci jeho vnitřní pokoj a lásku, s níž se na roštu modlil za obrácení Říma. Jeho poslední tichá slova patřila jen Bohu: "Děkuji ti, Pane, že jsem si zasloužil, abych prošel branou tvého království." V blízkosti jeho hrobu byla už v roce 330 postavena basilika přispěním Konstantina Velikého a přímo nad hrobem dal vystavět basiliku v VI. stol. papež Pelagius II. K Vavřincově cti následovaly další chrámy nejen v Římě, kde jich během let údajně vyrostlo 34, ale i ve Španělsku a na mnoha dalších místech Evropy, později i v Americe. České země se mohou pochlubit 162 kostely, které mu byly zasvěceny..
