
Na jižním okraji obce Horní Libchavy se zvedá kuželovitý vrch zvaný Viniční, někdy též Třešňovka. Na jeho vrcholu jsou zachovány pozůstatky vyhlídkového pavilónu z r. 1889, postaveného tehdy na místě staršího glorietu z r. 1856. Tyto romantické úpravy zřejmě setřely téměř úplně stopy po středověkém hradu Klinštejnu. Existenci hradu dokládají vedle nepříliš průkazných nerovností terénu spíše jen nálezy středověkých předmětů – keramiky, ostruh apod. Ani lokalizace jména hradu Klinštejn na vrch u Horní Libchavy nemá žádoucí průkaznost a dosud je spíše hypotézou než jistotou. Páni z Klinštejna – později zvaní Míčanové z Klinštejna – nepatřili sice k nejpřednějším, ale nicméně k významným šlechtickým rodům. Tvořili jednu větev mocného severočeského rodu Ronovců a svůj původ odvozovali od Častolova, bratra Chvala z Lipé. Jejich nejstarším doloženým předkem byl Záviše ze Stružnice, zmiňovaný koncem 13. století. Jako držitele hradu Klinštejna… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.