Červený dům

Državy Ronovců, dělících se o vládu nad severočeským územím s Markvartici, se rozkládaly od Horní Lužice k jihu až za Dubou. Podle pozdější pověsti daroval tuto krajinu Hovorovi, praotci pánů z Lipé, kníže Jaromír. Podle jiné pověsti bylo město Česká Lípa založeno v r. 1059 Jakubem Berkou. Jisté je, že toto území patřilo Ronovvům od prvé poloviny 13. století. Zakladatelem rodové moci byl snad Smil Světlík, v l. 1193 až 1197 druh pozdějšího krále Přemysla I. v exilu a po návratu do vlasti purkrabí žitavský. Purkrabími severočeských a hornolužických královských hradů byli Smilovi synové a vnuci, z nichž se území svěřená jim do správy dostala postupně do jejich dědičného držení. Prvním z rodu Ronovců, nazývaným po zdejším hradu, byl Smilův vnuk Chval, o němž se tehdejší prameny zmiňují v l. 1253 – 1563 a kterého pozdější zprávy nazývají Chvalem z Lipé. První písemná zpráva o Lipé je z r. 1262. Snad byl teda Chval zakladatelem hradu i města poblíž staré osady, zvané do té doby Lipá a od založení města téhož jména Stará Lípa. Vstup vodního hradu Lipé do dějin v polovině 13. století, kdy dosud nerozdělené državy Ronovců v pomezním hvozdu umožňovaly vyhledat bez obtíží mnoho strmých vrchů nebo skalních ostrohů, vhodných pro jeho stavbu, i český název Lipá v době módních pojmenování německých, to vše dovoluje předpokládat, že Chval využil pro vybudování svého hlavního sídla staršího strážního hradu postaveného mezi rameny Ploučnice rozlévající se do okolních močálů. Vodní hrady, obvyklé ve zdejší kopcovité krajině, souběžné v rovinách rozkládajících se na sever od naší dnešní státní hranice. Jestliže řada místních jmen na sever od Ploučnice nasvědčuje pobytu srbských Milčanů v dnešním severním Českolipsku a jestliže i samo jméno Ploučnice je se vší pravděpodobností srbského původu, pak hypotéza o strážném hradu na jižním pomezí…  číst dále