rozhledna Špičák

Ti všichni se nechali nadchnout fejetonem Dr. Hantschela otištěným v Lipských novinách koncem roku 1880, v němž se poprvé objevila myšlenka na postavení rozhledny na nedalekém Špičáku (406). Idea to byla odvážná už proto, že až do té doby byla stavba rozhleden výsadou majitelů velkých panství. Nadšení pro věc bylo ale nezměrné. Aby se podařilo shromáždit potřebný obnos, spolek pro 3 pořádal sbírky, koncerty a zábavní večery, organizoval loterii i vydání alba básní opěvujících krásu výhledu ze Špičáku. Snažení bylo nakonec korunováno úspěchem. Cihlová, 14m vysoká rozhledna, vystavěná podle návrhu varnsdorfského architekta Gottlieba Albera nákladem 5000 zlatých, vyrostl na vrcholu kopce během roku 1884 a 10.května 1885 byla s velkou slávou otevřena. Na základě svolení císařské kanceláře ve Vídni byla věž pojmenována Rozhlednou korunní princezny Stefanie. Na nezájem návštěvníků si Špičák nikdy nemohl stěžovat, zvláště po otevření malé hospody při věži. Ne vždy ale stálo štěstí na straně rozhledny. Již dva roky po jejím dokončení se ji jakýsi nepřející žhář pokoušel vypálit, několikrát byla také poničena bouří a bleskem. Vždy se však klub i město rychle postaraly o nápravu, neboť rozhledna na Špičáku byla považována za chloubu i symbol České Lípy. Bohužel po roce 1945 se na věž úplně zapomnělo a místo údržby se rozhledna nechala zpustnout do podoby připomínající spíše zříceninu. V r. 1997 byla rozhledna zakoupena soukromou firmou, která ji opravila a vzápětí přeměnila na vysílač rozhlasu a mobilních operátorů. Trvale nepřístupno..