
Kostel stojí na ostrohu nad křižovatkou silnic II/268 a II/270 u mostu přes Ploučnici (náměstí Čsl. armády). Autem lze vyjet ulicemi Nádražní a Hřbitovní k odbočce ke kostelu, kde lze i parkovat. Od železniční stanice asi Nádražní ulicí ke křižovatce s Jiráskovou, odtud kolem nového hřbitova. Z centra města po schodišti u hotelu Beseda.
Kostel přístupný během bohoslužeb, které se konají pravidelně v neděli od 9.00.
Součástí komplexu je fara z let 1675–77, kaple od G. Broggia z roku 1665 (původně jedna z pěti v ohradní zdi starého hřbitova) a řada soch..
Kolem roku 1450 byly zavěšeny první zvony do kostelní věže. V roce 1559 byl kostel převzat protestantským pastorem. V Boleslavi byl roku 1577 pro Mimoň ulit nový velký zvon. V 17. století byl opět kostel pod katolickou zprávou a v době třicetileté války se do Mimoně vrátil i evangelický kněz. Starý kostel byl během let 1661 – 63 zbourán a poté vystavěn nový. Vedoucím stavby byl Giullo Broggio pocházející z Itálie. Finance pro výstavbu zajistil šlechtický rod Putzů z Adlersthurnu, který byl tehdejším majitelem Mimoně. Uskutečnilo se vystavění věže v letech 1667 – 70. Stojí samostatně vedle kostela a roku 1787 byla opatřena hodinami. Dále byla kolem hřbitova postavena zeď a čtyři kaple s márnicí. V této době se založila církevní pamětní kniha. Aby mohly být kryty válečné výdaje během tureckých válek, byly zlaté a stříbrné předměty z kostelů zaslány do Vídně. Mimoňského kostela se to ovšem netýkalo, vrchnost je vyplatila penězi. Kostel byl po třech letech vydlážděn kamennými kostkami z lomu z Medného. 11. června roku 1806 došlo na jihu města k požáru, který spálil skoro vše. Kostel, fara a pět kaplí bylo téměř zničeno. Většina zařízení kostela se podařila zachránit faráři, jeho dvěma kaplanům a občanům, kteří přispěchali na pomoc z Hradčan. Požár se nedařilo uhasit a z kostela zbyly pouze holé zdi. Horkem se rozlily věžní zvony, které se zřítily. Hodiny byly zničeny. Přestavba kostela měla za výsledek jeho zvětšení a spojení s věží. Střecha z původní lomené byla předělána na hladkou a pokryta taškami. Tím byly zdi kostela zvýšeny o 150 cm. Nové zvony, ulity v Praze, byly instalovány do nové věže, která byla také zvýšena. Do kostela byly z Prahy dovezeny varhany, které však musely být roku 1835 zcela renovovány. Rok 1831 přinesl věži nové hodiny. Ne za dlouho pukl velký zvon a musel být odvezen do Prahy. Tam byl roztaven a znovu ulit. K němu byl přikoupen další, menší zvon. Dne 11. března 1838 přihlíželo mnoho lidí k vytažení zvonů na věž. Další neštěstí však postihlo věž, když do ní 9. července roku 1839 udeřil blesk. Kroupy rozbily na 94 oken kostela. Věž byla do roka opatřena bleskosvodem. Roku 1870 bylo koupeno pole, jelikož hřbitov nestačil. Byl tedy roku 1883 rozšířen o přikoupenou parcelu. V poledne 1. 8. 1878 skočila z balkónu mladá žena a zemřela. Dům pro hrobaře je z roku 1894. Malovaná okna jsou z konce 20. století. Číselník hodin na věži byl přesunut na západní stranu, když byla v Mimoni zřízena železnice.
Václava a sochy Zikmunda a Františka byly převezeny na hřbitov u kostela. Socha Jana Nepomuckého byla postavena do polí u silnce do Zákup. Roku 1881 byl morový sloup obnoven. V roce 1749 nechal starosta města, František Kirschner, postavit sochu sv. Jana Nepomuckého na Písečném mostě přes Panenský potok. Socha byla vyplavena při povodních 5. února roku 1775 a následující rok umístěna na původní místo. Na Poštovním mostě, vedoucím přes Ploučnici, stál od roku 1859 kříž od obchodníka Františka Weisse. Při silné vichřici v srpnu roku 1888 byl ohnut a následně znovu obnoven. Na most byla v roce 1841 přenesena socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1782, která dříve stála na Kostelním vrchu naproti sv. Kateřině. Socha Neposkvrněné Panny Marie se nachází v Okrouhlické ulici a dle způsobu jejího provedení je odhadována na dobu kolem roku 1750. Bližší informace nejsou známy. Skupina kamenných soch, které zpodobňují Krista a Jeho učedníky na hoře Olivetské, se nachází vedle domu čísla popisného 167/lll. Je to pašijová scéna předváděná o Velikonocích na Zelený čtvrtek. Sousoší bylo založeno městským soudcem a kovářem, Krištofem Thumem, roku 1689. U kostela se dále nachází soubor soch, které sem byly přeneseny z nejrůznějších míst. Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 byla přenesena roku 1900. Původně stála u domu čp. 81/lll. Ten byl zbořen při výstavbě školního schodiště. Dalšími sochami jsou sochy sv. Vavřince a Floriána z let 1750 - 80. V této skupině byla i již zmiňovaná socha Jana Nepomuckého, která byla přenesena na Poštovní most. Městská obec nechala z vděčnosti za vysvobození od moru roku 1681 zřídit sloup Nejsvětější Trojice. Sochy sv. Jiřího a Agapita pocházejí z roku 1744. Jsou darem od lékaře Ignáce Gärtnera. Mimoňské dívky uspořádaly v letech 1741 a 1777 sbírky. Byly tak pořízeny sochy sv. Marie a sv. Kateřiny. Při výstavbě kostela byly vytvořeny sochy Apoštolů Petra a Pavla, které stávaly na pilířích brány u vchodu na prostranství. Socha sv. Ignáce pochází z roku 1750 a jeho dárce je neznámý..