
Zámek se nachází na severním okraji města Stráž pod Ralskem. Původně zde byl postaven Markvartici ve 13. století hrad. V průběhu století se v držení hradu, později zámku vystřídalo velké množství majitelů. Ke škodě zámku mezi ně patřila po r. 1968 i posádka sovětské armády, po níž zůstal v dezolátním stavu. Roku 1987 zámek vyhořel. V současné době je nepřístupný, ale objevují se snahy zámek rekonstruovat.
Obnova fasád započala v roce 2017 a pokračuje v několika etapách. V roce 2025 bude ještě provedena finální povrchová úprava průčelí vnitřních fasád, která navazuje na předchozí restaurátorské práce včetně zajištění renesančních sgrafit na nádvoří. V roce 2023 byla provedena oprava vnitřních prostor 1. nadzemního podlaží severozápadního křídla, prvních 8 místností prohlídkového okruhu. V roce 2024 skončila obnova sklepních prostor pod západním a severozápadním křídlem zámku. Ten byl také v tomto roce poprvé zpřístupněn veřejnosti. V roce 2025 je zámek zpřístupněn veřejnosti od 17. května do 14. září o sobotách a nedělích v časech: 10.00, 11.00, 13.00, 14.00 a 15.00 hod. Vstupenky jsou k zakoupení v turistickém informačním centru..
První zmínka o hradu Stráži je z roku 1281. Dalším z dokladů, potvrzujícím jeho existenci, je listina krále Václava II. z roku 1283. V držení Markvarticů zůstal Vartenberk až do 15. stol. Po husitských válkách se zde rychle střídali majitelé až do r. 1504, kdy hrad koupil Bartoloměj Hiršpergár z Königsheimu. V roce 1563 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Ten jako pobělohorský konfiskát přešel přes Albrechta z Valdštejna na Lichtenstein-Kastelkorny. V letech 1639–1645 byl těžce poškozen Švédy. Po roce 1714 byl různými majiteli účelově využíván a dochoval se v celku dobrém stavu až do druhé pol. 20. století. Pak jej obsadila sovětská armáda a poslední ránu mu dal požár v roce 1987, po němž byl prozatím ponechán svému osudu. Dispozice rozsáhlého hradu byla dvoudílná. Na čelní straně ji opevňoval mohutný příkop a val před ním. Obě dvě za sebou řazené části hradu obíhal parkán, z něhož se dochovala kromě zřetelné plochy i část hradby s okrouhlou baštou pod západním nárožím jádra. Do nepravidelně polygonálního předhradí se vstupuje pozdně gotickým portálem s přetínaným ostěním v polygonálním výstupku zámecké budovy, který lze považovat za pozdně gotické předhradí. Z renesanční doby pocházející zástavby předhradí lze rozeznat dvouprostorovou budovu ve východním křídle. Dál severním směrem ležela hranolová věž, z níž se dochovala spodní část. Z původní podoby hradu, později zámku, dnes stojí pouze jihozápadní renesanční křídlo. Není pochyb o tom, že středověkou podobu hradu formovalo několik stavebních fází včetně významné pozdně gotické..