sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy

Ty slouží jako samostatné podstavce pro obláčky a andělské hlavičky. Čelní stěna středního hranolu je opatřena rozměrným znakem Berků z Dubé. Nad římsou středního hranolu se nalézá nevysoký nástavec tvarově upravený jako mostní oblouk, pod kterým je pětice zlacených svatojanských hvězd. Na tomto klenutém oblouku spočívá na plintu socha světce a mučedníka sv. Jana Nepomuckého. Sv. Jan je zde zachycen ve svém obvyklém ikonografickém barokním typu v kanovnickém odění stojící v kontrapostu s volnou pravou nohou. Ve svém náručí drží kříž s korpusem Krista, hlava v biretu je nakloněna k pravému rameni. Světcova vousatá tvář je lemována vlnitými vlasy. Socha sv. Zdislavy spočívá na shodném typu podstavce jako sv. Jan Nepomucký. Čelní stěna středního hranolu je opět opatřena rozměrným znakem Berků z Dubé, s korunkou, klenotem a páskou. Nad římsou středního hranolového podstavce se nalézá tvarovaný profilovaný nástavec se středním oblounem, na kterém spočívá socha světice. Sv. Zdislava je zachycena v řádovém oděvu terciářky, se škapulířem a se svrchním pláštěm přes ramena. Nad hlavou má zkroucenou pozlacenou svatozář. Ve své pravici drží u pasu veliký model kostela a svou levicí právě podarovává almužnou potřebného nuzáka, klečícího u jejích nohou. Sochy jsou kulturní památka od roku 1965..

Vzhledem k vysoké frekvenci nákladní dopravy byly sochy ze svého původního umístění nejprve přeneseny k bazilice sv. Vavřince, kde byly umístěny ovšem pouze provizorně. Následně došlo k jejich přesunu a znovuosazení u ohradní zdi zámku Nový Falkenburk. V průběhu 90. let 20. století došlo k jejich opětovnému přesunu z velice nevhodného a zavlhčeného místa. Tak se sochy ocitly v současném umístění. Dvojice soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy, byť nedochovaná na svých původních místech, patří k hodnotným příkladům barokního sochařství regionu Českolipska..