
Nejspíše nějaký plot pohltila vegetace a není po něm ani památky, takže objekt je volně přístupný.
První zmínka o osadě pochází z let 1371 a 1380, kdy Mikuláš z Tlustce obsazoval faru v Dubnici. Roku 1391 je zmiňován již jen jeho sirotek. Poté existuje ve zprávách o Tlustci velmi dlouhá pauza, další zmínka je až z roku 1524, kdy Tlustec drželi Blektové z Útěchova. Kde stálo původní sídlo Mikuláše z Tlustce nevíme, dnešní podoba zámku pochází v 1. poloviny 16. století. Pouze v severní polovině budovy by se dalo uvažovat o starším zdivu, jeho přítomnost by však musel prokázat pouze hloubkový archeologický průzkum.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.