Sloup

Dřevěná stříška kryje dnešní vstup, resp. pokladnu – zazděná spára kryje novodobé schodiště. Nahoře na skále dalekohledem hledí socha poustevníka

© Petr Turyna 06/2005

Osamocený skalní suk trčící do výše 30 m nad okolní krajinu lákal pro svojí přirozenou obranyschopnost již odedávna. Posádku bylo v rámci středověkého válečnictví snadnější vyhladovět než dobýt přes soustavu rybníků, vodního příkopu s padacím mostem a hlavně přes jedinou přístupovou cestu – uzoučké schodiště, kudy prošel pouze jeden válečník za druhým. Přírodní "hradby" pískovcové skály jsou 100 m dlouhé a 60 m široké, uvnitř ukrývají systém místnůstek a chodeb – včetně jednolodního kostela s velmi přesnou orientací na východ! Teráska s pokladnou je v místech někdejší barokní zahrádky, nad novým vstupem. Toto vše je, stejně jako téměř celý vzhled, výsledkem až barokních úprav. Mimo jiné jde také o prostory kukátkového divadla, jižních teras s vinicí, dešťového rybníčku na vrcholové plošině či např. dvojice umělých romantických jeskyní apod. Středověkých prostorů se zachovalo méně, nejzajímavější je asi hruškovitá zásobnice na obilí…  číst dále

Prohlídka je možná s průvodcem (45-60 min) nebo samostatně, max. počet…

http://www.hradsloup.cz, 11.4. 2013

Pozoruhodný skalní hrad Sloup, stojící kdysi na okraji rozsáhlých hvozdů, vděčil za svůj vznik dvěma okolnostem. Jednak tudy probíhala stará solní cesta z Míšně přes Lipou do Žitavy, jednak sama příroda nabízela výhodné místo v podobě mohutného osamoceného pískovcového bloku, sloupovitě vystupujícího do výše 33 metrů z širokého údolí. Kolmé stěny, které daly skalisku jméno snad již za srbských Milčanů, předurčovaly náhorní plošinu, měřící v delší ose 90 m, pro založení bezpečného a pro nepřítele téměř nedobytného sídla. Zřejmě této vlastnosti využívali již v pravěku jak eneolitičtí obyvatelé, tak i lid popelnicových polí v mladší fázi vývoje lužické kultury. Pro středověký hrad vybral sloupskou skálu některý z prvních Ronovců koncem 13. nebo počátkem 14. století. Přirozené podmínky byly lidským důmyslem dotvořeny v pevnost, bezpečně odolávající možnostem středověkého rytířského válečnictví. Voda nedalekého potoka byla zadržena do…  číst dále

Půdorys místa

Půdorys horní plochy suku podle F. Gabriela a J. Panáčka, Středověké objekty tečkovány
© T. Durdík Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 1, Libri, Praha 2001

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

14 Lužické hory

Cykloturistické mapy, Kartografie

04 Lužické hory

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

105 České Švýcarsko. Lužické hory

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

3 České středohoří. České Švýcarsko