Barokní morový sloup byl postaven r. 1686 jako poděkování těch, kteří přežili morovou epidemii v roce 1680. Na sloupu je socha Krista, podstavec a balustrádu zdobí sochy světců. Autory části soch, vytvořených v l. 1720 - 173O byli bratři Jelínkové z Kosmonos. Renovace sloupu v l. 1991 - 1994.
Hlavní obrázek místa
Sloup od jihu
© Ivan Grisa 10/2010
Sloup stojí uprostřed náměstí Míru. Na sloupu je socha Krista, jemuž pod nohami leží symbol přemoženého moru. Dole na podstavcích jsou sochy třinácti světců: Panny Marie, sv. Josefa, sv. Václava, sv. Šebastiána, sv. Růženy, sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Vincence, sv. Vojtěcha, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a sv. Floriána.
Ivka, 19.4. 2009
popis

Sochy 13 světců jsou umístěny jak ve dvou etážích na soklu vlastního sloupu, tak na vnější balustrádě, ohraničující prostor sousoší. Na dvouetážovém soklu čtercového půdorysu je vztyčen samotný sloup, na jehož vrcholu je plastika Krista Salvátora. U jeho nohou leží symbol přemoženého moru. Původně sloup zdobily pouze sochy Ježíše Krista, Panny Marie a sv. Josefa, sv. Václava, sv. Šebestiána a sv. Rozálie. Slohově vyspělejší skupinu soch v 1. etáži na soklu tvoří sochy sv. Jáchyma, sv. Vojtěcha, sv. Vincence a sv. Anny a sochy na vnější balustrádě sv. Jana Křtitele, sv. Vavřince, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého vytvořili ve druhé etapě stavby morového sloupu v letech 1720 - 173O bratři Jelínkové z Kosmonos.

František Kinař dle http://www.jablonnevp.cz/?page=morovy-sloup, (doplněno redakcí), 23.10. 2013

historie

Náměstí v Jablonném v Podještědí dominuje barokní morový sloup z roku 1686 s plastikou Krista Salvatora, neboli Krista Vítězného, která je obklopena dalšími sochami českých patronů. Sloup byl postaven neznámým autorem na památku obětí moru. Morová rána postihla Jablonné v roce 1680. Slohově vyspělejší skupinu soch (viz popis) vytvořili ve druhé etapě stavby morového sloupu v letech 1720 - 173O bratři Jelínkové z Kosmonos. Morový sloup byl v letech 1991 - 1994 na náklady města renovován akademickými sochaři Ladislavem Šobrem a Václavem Smíškem. Sloup byl opakovaně poškozen zloději a vandaly v letech 2002 (odcizené vázy a andílci z balustrády, také atributy některých světců) a 2005 (odcizeni andílci, poškozena balustráda). Památka byla opravena (ak. sochař Václav Snížek).

František Kinař - http://www.jablonnevp.cz/?page=morovy-sloup (doplněno redakcí), 23.10. 2013

Liberecký kraj,  Liberec  (LI), Jablonné v Podještědí

Místa v okolí

 městské opevnění
 socha Panny Marie
 Nový Falkenburk
 Pachtovský zámeček
 kaple sv. Volfganga
 boží muka
 Palmův dvůr
 Velký Valtinov
 Lemberk
 Velký Valtinov
 Tlustec
 kaple
 Starý Falkenburk
 kostel sv. Barbory
 Winterstein
 kostel sv. Mikuláše
 Hlemýždí
 Zámecký vrch
 Skála smrti
 Vartenberk
 kostel sv. Pankráce
 Kelchsteine
 kostel sv. Zikmunda
 Dutý kámen
 fara
 Bílé kameny
 Krompach
 Krompach
 Karlsfried
 smírčí kříž
 jeskyně Boží hrob
 mariánský sloup
 fara
 průrva Ploučnice
 zrcadlovna
 socha sv. Prokopa
 Horský kostel
 hřbitovní kaplička
 Oybin
 socha Piety
 Velenice
 Nový Děvín
 kaple Piety
 kaple sv. Josefa
 Výrov
 kaple sv. Prokopa
 Ralsko
 Raimund
 Milštejn
 Děvín
 Pramen Tří svatých
 Hamerský špičák
 kostel sv. Maxmiliána
 Ovčácká kaplička
 Rousínovský hrádek
 kaple sv. Josefa
 Hrádek nad Nisou
 kaple Panny Marie
 kostel Pokoje
 Stohánek
 železniční viadukt
 Mimoň
 mariánský sloup
 Zákupy
 kaplička
 kaple sv. Anny
 barokní dům
 radnice
 dům č. p. 234
 socha sv. Floriána
 socha sv. Vavřince
 výkkenková kaplička
 jeskyně a sklepy
 Grabštejn
 kaple sv. Valentina
 Mimoň
 Modlivý důl
 Svojkov
 kostel sv. Kryštofa
 Svojkov
 chudobinec
 kostel sv. Kateřiny
 Sloup
 sloup Matky Boží
 kaple sv. Václava
 Na Stráži
 Berkovský zámeček
 Sloup
 lesní divadlo
 kostel sv. Mikuláše
 Cikánské údolí
 Klíč
 Kamzičí studánka
 Tříhraniční kámen
 kaple sv. Josefa
 poustevna
 Pihel
 městské opevnění
 kostel sv. Jiří
 kaplička na Hřebence
 Žitava
 sklářské muzeum
 skalní kaple
 kašna Samaritánky
 solnice/konírna
 radnice
 Rolandova kašna
 Jánský kostel
 radnice
 staré gymnasium
 Tkalcovský kostel
 městské lázně
 fara
 kostel sv. Kříže
 kostel Panny Marie
 Scholzeho mlýn
 Johanneum
 vodárna
 Mariánský kostel
 Tolštejn
 Křída
 Jedlová
 Křížová hora
 Světlík
Základní informace místa
ID místa: 7709
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: socha, monument
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 19.4.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama