
Kostel stojí východně od historického centra města, za nadjezdem silnice I/9 v Moskevské ulici. Od vlakového i autobusového nádraží asi 700 m severovýchodně.
Jednolodní gotický kostel s odsazeným presbytářem, krytý vysokým stanem s lucernou, nad presbytářem zvalbená sedlová střecha. Nejvýraznějším vnějším prvkem zděné části kostela je západní předsíň (nartex), otevřená pětiboká s pětipaprsčitou žebrovou klenbou. Hrotitý portál s přetínaným ostěním se nachází na jižní stěně, severní portál zazděn během 19. století. U severního boku presbytáře novogotická sakristie. Loď kryje kazetový strop z roku 1675, presbytář hvězdová žebrová klenba (z doby Mockerovy opravy). Uvnitř by mělo být bohaté raně a vrcholně barokní zařízení, částečně z kostela sv. Mikuláše na Starém Městě pražském.
Založen jako kaple na východním předměstí hrazeného města, zřejmě brzy u něj zřízen hřbitov. Stavba se předpokládá kolem roku 1390, snad se na ní podílel Petr Parléř. Za husitských válek byl zřejmě poškozen, obnova skončila do roku 1491. Tehdy byl zřejmě postaven prakticky znovu, završen vysokou stanovou střechou, jejíž krov je dodnes částečně původní (dřevo na něj bylo smýceno v zimě 1488/89). Během 16. století nebyl kostel zřejmě nijak upravován, 1608 vybudována empora. Po třicetileté válce byla roku 1675 loď zakryta zachovaným kazetovým stropem, který možná nahradil klenbu. Během 18. století vybavován novým zařízením, po zrušení původního hřbitova kostel ve druhé polovině 19. století zchátral natolik, že se uvažovalo o jeho stržení. Místo toho byl pověřen vypracováním plánů na obnovu architekt Josef Mocker, který ji v letech 1896–7 uskutečnil. Naštěstí nedošlo k likvidaci barokního zařízení, stavbu doplnila schodišťová vížka u západního průčelí. Další… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.