
Nevelký skalní hrádek ukrytý v lesích na Jetřichovsku. Z tohoto hrádku se dochovala spodní část tesané místnosti, vršek a další stavení byly dřevěné. Dobře viditelné jsou draže pro trámy.
A. Sedláček se domníval, že tu bylo sídlo fojta spravujícího tuto část panství. Nedaleko dotud vede silnice Dolní Chřibská – Doubice a u bývalé hájovny Sloupku z ní odbočuje cesta na Tokání (pomístní název zdejšího polesí), která byla kdysi zvaná Budersdorfská. Severojižně orientovaný ostroh je zakončen nepříliš rozlehlou skálou, tyčící se příkře asi 35 m nad Doubickým potokem. Její jižní konec byl od severu oddělen příkopem vylámaným v pískovci a dále na mírnějším svahu bylo opevnění doplněno systémem dalších příkopů a náspů. Na nevelkém hradišti byly vytesány až 2 m hluboké základy pro věž o rozměřech asi 5 x 6,5 m. Zvláštností byl na jedné straně výklenek tvaru gotického oblouku. V základech je též jáma neznámého původu a účelu. V jihovýchodním rohu čtyřhranu jsou nahoře stopy parkánu. Na vnější strmé stěně je otvor připomínající okno, za ním však je pouze mělký výklenek. Zmíněná jáma a okno zavdaly patrně podnět k domněnkám o podzemních místnostech s poklady nahromaděnými loupežníky, jež podle F. A. Hebera byly horlivě hledány lidmi z blízké chřibské. Nalezeno však bylou pouze značné množství šípů, kopí, háků a třmenů. Heber také předpokládá, že loupeživí rytíři odtud zničili uhlířskou ves Budersdorf, stojící kdysi poblíž dnešního Tokání. U něho se také poprvé vyskytuje pro tento hrad jméno Karlštejn, pramen však neuvádí. Také v kamenické městské knize není o tomto místě spolehlivý údaj. Dřívější vlastivědná literatura vztahovala na Chřibský hrádek zprávu, že velitel hradu Irrenbergu (Bludný vrch), podnikl v r. 1435 loupežný vpád do Lužice, takže ztotožnila 2 km vzdálený vrch Irichtberg (dnes Spravedlnost) s Chřibským hrádkem. Novější archeolgocké výzkumy (F. Gabriel – J. Smetana) tyto názory nesdílejí a kladou konec existence hradu do první poloviny 14. století. Bližší dějiny Chřibského hrádku zůstávají pro naprostý nedostatek písemných pramenů nadále nejasné. Po Michalovicích patřila zdejší oblast Berkům (od r. 1406) a poté Vartemberkům (od r. 1428), za nichž byla v l. 1440–1445 těžce postižena při vojenských výpravách lužického šestiměstí proti Vartemberkům. Pokud Chřibský hrádek nezanikl již ve 14. století, pak tyto bojové události již nepřečkal..