Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.
Městské opevnění v Žitavě
Opevnění se kolem města začalo budovat zřejmě hned po jeho vysazení Přemyslem Otakarem II. roku 1255. Zejména v 15. století bylo pod tlakem husitského ohrožení zesilováno, tato činnost neustala ani v polovině následujícího věku, kdy bylo opatřeno 13 dělovými baštami. Zejména všechny brány byly dokonalými ukázkami pozdně gotických fortifikací s několika věžemi a branskými otvory. Změny v dobývací technice prokázaly malou účinnost takového řešení, proto bylo opevnění v průběhu třicetileté války zesíleno zemními bastiony. O město jako pevnost se naposledy bojovalo s tragickými následky roku 1757, kdy ho obléhající císařská vojska těžce poškodila dělostřeleckým bombardováním (viz zejména heslo Jánský kostel). Vzhledem k této zkušenosti, rozvoji průmyslu a dopravy i z důvodů městské reprezentace bylo opevnění od konce 18. století postupně nahrazováno veřejnými sady a novými komunikacemi. Podél nově vytvořené okružní třídy byly vystavěny veřejné budovy (školy, lázně). Brány zanikly v I. třetině 19. století. Kromě zbytků středověké hradby, pohlcených pozdějšími budovami, se z městského opevnění dochovaly dvě bašty z poloviny 16. století v jihovýchodní části někdejšího hrazeného města: východně od náměstí Neustadt je to velká Řeznická bašta (Fleischerbastei), před kterou byly zřízeny květinové hodiny a porcelánová zvonkohra, jihovýchodně pak podstatně menší Malá bašta (Kleine Bastei). Původní podobu opevnění včetně řady detailů dodnes výborně připomínají modely ve zdejším muzeu (viz heslo).
Ivan Grisa, 4.7. 2011
