
Zhruba na místě dnešních domů stávala původní ves Lasvice, poprvé zmíněná při obcházení hranic panství v roce 1554 za vdovy po Zdislavu Berkovi z Dubé Anně z Vartenberka. Ves zanikla pravděpodobně za třicetileté války. Bavorský vévoda Klement František de Paula po smrti své matky Marie Anny Karolíny z Neuburgu vydal v roce 1752 povolení asi desítce mužů postavit nová obydlí na místě zaniklé původní vsi. Několik metrů severně od stávající kaple stála od roku 1798 kaple, zasvěcená Panně Marii. Stála až do roku 1900, kdy byla stržena v souvislosti s vysvěcením kaple nové. Stávající kaple sv. Josefa z Calasanzy byla postavena roku 1899. Postavena byla z milodarů, ale podstatnou částku věnovala Marie Terezie Bavorská, která žila na zámku v Zákupech. Během 1. světové války přišla kaple o zvon. V roce 1924 byl zakoupen zvon nový. V roce 1945 obyvatelé Lasvic před svým odsunem do Německa zvon sňali a zakopali.… číst dále
Iosephus de Calasanz (Josef z Calasanzy) se narodil 11. 3. 1556 na hradě Calasanza u Peralta de la Sal v Aragonii (v severním Španělsku) jako druhý syn Petra Kalasanského a Marie z Gastonu. Po škole v Estadille odešel v 15 letech na práva do Leridy. Vynikal jak nadáním, tak zbožností. Už při studiu filozofie toužil po kněžství. Vystřídal více španělských univerzit. Za studií teologie ve Valencii se ho snažila svést jedna vzdálená příbuzná, a proto odešel pokračovat do Alkaly. Tam na něj dolehly další překážky. V době úmrtí matky starší bratr padl v boji s Portugalci a otec proto naléhal, aby zanechal studia, plánuje pro něj svatbu a převzetí panství. Josefovi se podařilo ještě vymoci souhlas k doktorátu z teologie a musel se vrátit. Ke snahám ho oženit vymýšlel překážky a modlil se o Boží pomoc. Ta přišla v podobě závažné nemoci, při níž otec dal souhlas k Josefovu slibu, že… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.