
Bývalý Berkovský zámeček ve Sloupu v Čechách stával severovýchodně pod skalním hradem. Vybudoval ho Adam Berka z Dubé v roce 1596. Zřejmě využil staršího tzv. Nového domu, o kterém se však neví nic přesnějšího. Vlastní zámecká budova byla stavba se zděným přízemím a hrázděným patrem. Obklopena byla hospodářskými budovami a zahradou. Roku 1630 byl zámek opraven Kolovraty. Nebyl však nijak reprezentativní. Osudovou ranou byl den 10. 8. 1733, kdy blesk celý zámek zapálil. Protože již tehdy ve vsi stál nový zámek, byly upraveny jen byty pro úředníky. Za šest let byl zámek prodán sochařské rodině Maxů. Starobylá budova se dochovala do 2. sv. války, ale pak totálně zchátrala a roku 1959 byla zbořena. Do současnosti se zachovaly jen dvě pozdě renesanční brány. Ty je možné vidět u parkoviště pod hradem.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let