Skalní hrad
© Vlky, Jirka Čížek
Zříceniny skalního hradu Kvítkova se nacházejí na soukromém pozemku ve stejnojmenné vesnici. Po domluvě s majitelem je možná prohlídka. Z hradu se dochovalo však jen několik tesaných místností, draže a tesaná chodbička.
Podle nepříliš četných archeologckých nálezů se datuje život hradu na přelom 14. a 15. století. ...Dispozice byla také částečně poškozena těžbou pískovce i blízkým provozem usedlosti čp. 13. Hrad stával na šesti skalních blocích, hospodářské zázemí leželo zřejmě na místě zmíněné usedlosti. Při jižním okraji lokality snad stávaly dřevěné stáje. Jádro hradu zřejmě tvořila zděná několikapodlažní budova usazená na třech skalních blocích, jejíž součástí byla i tesaná prostora s ozdobnými sloupy. Svou velikostí se sídlo pohybuje na rozmezí mezi hradem a tvrzí..
Nade vsí Kvítkovem se vypíná pískovcové skalisko asi 7–8m vysoké. Velké balvany byly původně spojeny hradbami, z nichž se zachovaly jen nevelké zbytky a sklep ve skále vytesaný, který je dodnes využíván. První kdo se z Kvíkova psal, byl r. ...1295 Jan. Petr jenž se r. 1335 vyskytuje, má na pečeti vlka vyskakujícího z lesa a je to předek Vlkův z Kvítkova. (viz. A Sedláček kn.14 str. 263).
Ves Kvítkov (dříve Blumstein) je doložena poprvé v r. 1295, kdy ji držel příslušník vladycké rodiny Vlků z Kvítkova, Jan z Kvítkova; po něm následoval Petr (1335) a pak Vlk z Kvítkova (1361). Obec byla rozdělena do dvou dílů: v prvním stával skalní hrad vybudovaný snad již na konci 13. století; o druhém máme zprávu z r. ...1345, kdy se připomíná Ješek Kopec, jehož vystřídali Jaroslav z Robce (1391) a Bohuslav z Mnichova (1406). O kvítkovském hradu se však žádné přímé písemné doklady nedochovaly. Po Vlkovi z Kvítkova drželi statek jeho synové Jan a Ctibor (†1381). V r. 1417 se uvádí Mikuláš z Kolovrat na Kvítkově. Z tohoto ojedinělého zápisu však nelze zjistit jeho vztah ke Kvítkovu. V r. 1423 se objevuje Václav Nos (Nosek) z Kvítkova jako držitel části Liboňova a Sebuzína, který je znám ještě r. 1437, ale v Kvítkově již nesídlil. Když se r. 1448 zmocnil Jiří z Poděbrad Prahy, byl s ním i Jan Žabka z Kvítkova. Kdy hrad zpustl, není jasné. Stalo se to buď ještě za husitských válek, nebo pravděpodobněji při vpádu Lužičanů r. 1444 do tohoto kraje. Stával na osamělé pískovcové skále západně od Kvítkova, kde jsou zachovány jeho skromné zbytky. Skála je téměř 10 m vysoká a na severu ji odděloval hluboký vytesaný příkop, přes nějž vedl padací most. Zachovaly se zbytky zdiva a hluboká studna. Ve skále je vytesána dosti velká místnost, která má ve dvou rozích sloupky, přiléhající jednou čtvrtinou ke skále, a při podlaze opatřené patkami..
|
Přihlášení |
