
Podle nepříliš četných archeologckých nálezů se datuje život hradu na přelom 14. a 15. století. Dispozice byla také částečně poškozena těžbou pískovce i blízkým provozem usedlosti čp. 13. Hrad stával na šesti skalních blocích, hospodářské zázemí leželo zřejmě na místě zmíněné usedlosti. Při jižním okraji lokality snad stávaly dřevěné stáje. Jádro hradu zřejmě tvořila zděná několikapodlažní budova usazená na třech skalních blocích, jejíž součástí byla i tesaná prostora s ozdobnými sloupy. Svou velikostí se sídlo pohybuje na rozmezí mezi hradem a tvrzí.
Nade vsí Kvítkovem se vypíná pískovcové skalisko asi 7–8m vysoké. Velké balvany byly původně spojeny hradbami, z nichž se zachovaly jen nevelké zbytky a sklep ve skále vytesaný, který je dodnes využíván. První kdo se z Kvíkova psal, byl r. 1295 Jan. Petr jenž se r. 1335 vyskytuje, má na pečeti vlka vyskakujícího z lesa a je to předek Vlkův z Kvítkova. (viz. A Sedláček kn.14 str. 263)
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.