Východní průčelí
© Luděk Pitter 09/2005
V obci Brniště, snad 200 m od návsi, za mostem přes Panský potok stojí budova, ve které lze hledat tvrz snad pouze podle opěráku při severovýchodním nároží. Po tvrzi se raději neptejte, ale zeptáte-li se, kde sídlí ředitelství Zemědělského obchodního družstva, každý Vám ukáže cestu.
Jedná se o jednopatrovou,obdélníkovou budovu s polovalbovou střechou.
Vzrůstající hospodářská aktivita pohusitské šlechty, hledající další zdroje příjmů, vedla od sklonku 15. století k zakládání nových vesnic. Tehdy vznikla na valtinovském panství Blektů z Štěchovic i ves Hlemýždí (dnes část obce Brniště), o níž je v pramenech první zmínka v r. 1540. V polovině 16. ...století se stalo Hlemýždí samostatným statkem, který připadl při dělení valtinovských držav v r. 1540. V polovině 16. století se stalo Hlemýždí samostatným statkem, který připadl při dělení valtinovských držav v r. 1548 jednomu ze synů Jana Blekty z Útěchovic. Označení „ Anna z Útěchovic a v Hlemejždí“, které se objevuje v zápise z r. 1567, není přímým dokladem, že již v té době stála ve vsi tvrz, a tak nejstarší zpráva o ní je až z r. 1592. Tehdy však již měl statek nového majitele. V r. 1583 koupil Hlemýždí císařský plukovník Dětřich Švendy, o němž soudobé zprávy hovoří jako o muži popudlivém a svárlivém. Na konci 16. století vzbudil rozruch jeho spor s čelnými představitelkami předbělohorských protireformačních snah Polyxenou z Rožmberka a Kateřinou z Hradce. Spor, jehož obsah je dnes již nejasný, měl v r. 1597 pro Švendyho vážné důsledky, protože byl odsouzen k smrti pro křivá nařčení. Nevíme, zda byl rozsudek skutečně vykonán, ale jak dokazuje záznam v matrice z Brniště v r. 1598, Dětřich Švendy zemřel a statek v Hlemýždí i s tvrzí zdědil jeho syn Julius. Ten zacházel s poddanými velmi tvrdě, a když chtěl s pomocí vojáků, povolaných z České Lípy, zabírat sedlákům půdu, vyprovokoval je v dubnu 1614k ozbrojenému odporu. Při potyčce byl Julius Švendy zraněn a jen stěží se zachránil ve své tvrzi. Násilné smrti však přece neunikl, protože ho o dva roky později zabil jeho sluha. Juliův syn Jan Julius si počínal stejně násilnicky jako otec, ale jeho vládě na Hlemýždí učinily konec pobělohorské konfiskace. Statek s tvrzí, les, rybníkem a příslušenstvím byl Švendymu zkonfiskován a v r. 1624 prodán Albrechtovi z Valdštejna. Hlemýždí bylo opět připojeno k Valtinovu a tvrz, která přestala sloužit jako sídlo vrchnosti, záhy beze stopy zanikla. Popis statku z r. 1679 se již o ní vůbec nezmiňuje a dnes nelze zjistit ani její někdejší polohu.
Obec Brniště je připomínána poprvé roku 1352 a hospodařili zde příslušníci rodu Blektů z Útěchovic. Hlemýždí, které je dnes součástí Brniště, bývala samostatná ves, která je připomínána v roce 1540. Za zakladatelku poplužního dvora s tvrzí je považována paní Anna Blektovna z Útěchovic, když v roce 1548 zdědila po svém otci Janovi Blektovi z Útěchovic díl valtínovského panství. ...Byla provdána za Jana Elsnice z Elsnic a psala se jako Anna Elznicová z Útěchovic na Hlemýždí. Od roku 1578, kdy je prodala měnilo hlemýžďské zboží majitele, až je v roce 1624 koupil Albrecht z Valdštejna a připojil je k Valtínovu. Od té doby sloužila tvrz hospodářským účelům a i dnes je využívána jako administrativní budova..
