
Obě sochy, umístěné na společném podstavci, dal roku 1744 zhotovit městský lékař Ignatz Gärtner, jak dokládá latinský nápis na čelní straně podstavce. Sousoší bylo několikrát renovováno, a to v letech 1851, 1878, 1901 a 1929. Kopii sochy sv. Jiří, ten vpravo, se zvednutou rukou k přísaze, zhotovil sochař Ladislav Šobr. Sousoší bylo naposled restaurováno v roce 2009 Janem Fedorčákem z České Lípy. Obě sochy jsou docela vysoko ve svahu. V městském letáku je zmínka, že restaurovaný originál stojí v kostele.
Na Kostelním vrchu v Mimoni, respektive na schodišti z křižovatky Mírové a Nádražní ulice ke kostelu sv. Petra a Pavla se nachází cosi jako místní lapidárium. Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Jediným sousoším v souboru soch u schodiště je sousoší sv. jáhnů Jiřího a Agapita. Sochy představují dva méně známé světce, římské mučedníky, jáhny Agapita a Jiřího. Ostatky svatých jáhnů a mučedníků Jiřího a Agapita byly v roce 1647 vyzvednuty z římských katakomb a přivezeny na příkaz papeže Alexandra VII. do Mimoně, kde v den svěcení kostela byly vystaveny po obou stranách hlavního oltáře. Svatého Jiří na epištolní, pravé a svatého Agapita na evangelní, levé straně oltáře. Ve skříňce sv. Agapita byla i nádoba s jeho krví. Je obtížné najít zmínky, kdo byl jáhen Jiří.
Sv. Agapit pocházel ze šlechtického rodu Anicia. Jako 15letý mladík byl hrdý na to, že patří ke Kristu a nepřestal se k němu hlásit, ani když byl pro svou odvahu zajat a mučen. V době pronásledování křesťanů za císaře Aureliana se dostal do rukou prefekta Antiochuse, který byl pevně rozhodnut zničit v jeho srdci "žhavou lásku ke Kristu", s níž začínal být nebezpečně známý. Aby se jeho láskou nenakazili další, o to se prefekt krutě, ale marně pokoušel v Praeneste, dnešní Palestrina u Říma. Muka Agapita nezlomily, ani pověst o trestu za jeho hrdinnou lásku neodrazovala od víry, která se přes pronásledování stále více šířila. Udává se, že Agapitovi polili vařící vodou břicho, byl mrskán a věšen za nohy nad ohněm. Je vyobrazován se dvěma lvy, kteří měli dovršit jeho utrpení, ale místo toho se s ním polaskali. Kat proto dostal za úkol setnout mu hlavu. Rok je udáván různě ve druhé polovině III. stol. a martyrologium ho… číst dále
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.
Teplická zámecká zahrada je přírodní park, který byl založen již v 16. století. Nachází se v centru lázeňského města. Díky tomu se stal častým cílem procházek místních i lázeňských hostů.
Za novoměstským farním kostelem svatého Štěpána býval hřbitov a na něm odedávna stála zvonice, protože kostelní věž zvony neunesla. Rozložitá, pozdně gotická zvonice tu stojí dosud a tam se to stalo