Kostel sv. Jiří poprvé uváděn v r. 1293. V l. 1739–1740 přestavěn barokně nákladem Jana hraběte Kounice. V r. 1863 byla k průčelí přistavěna pseudorománská věž, která nahradila zchátralou dřevěnou zvonici. V r. 2003 zde byly obnoveny bohoslužby.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 10/2007
Barokní stavba byla původně bez věže, jednolodní, s obdélníkovou lodí a segmentálně uzavřeným presbytářem. K ní byla v roce 1863 přistavěna pseudorománská věž z pískovcových kvádrů. Ještě na počátku 60. let 20. století zde bylo vnitřní vybavení, včetně raně barokního oltáře z doby kolem roku 1670. Nejstarším předmětem ve výbavě chlumského kostela byla gotická řezba Madony z doby po roce 1400, dochovaná jako torzo, dnes v depozitáři litoměřické diecéze.
Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 1, Praha, nakladatelství ČSAV Academia, 1977), 16.10. 2008
historie

Původní kostel sv. Jiří je poprvé uváděn v roce 1293. Podle pověsti vážící se k jeho zasvěcení byl vystavěn v místě spojeném s dávnými pohanskými rituály. Z počátku byl filiálním kostelem kostela na Bezdězu. Poté co král Václav II. daroval Chlum svému vazalovi Hynku Berkovi z Dubé, vyňal roku 1293 biskup Tobiáš z Bechyně chlumský kostel z bezdězské farnosti a dosadil do něj faráře. Později byla samostatná plebánie zrušena a kostel byl jako filiální spravován z fary v Pavlovicích. V době po Bílé Hoře patřil kostel nějaký čas do farnosti Doksy, a kolem roku 1650 do farnosti Česká Lípa. Roku 1670 se vrátil do farnosti Pavlovice, kam patří dodnes. Samostatnou matriku vede Chlum od roku 1673. V letech 1739–1740 byl kostel přestavěn barokně nákladem Jana hraběte Kounice. V roce 1863 byla k vstupnímu průčelí přistavěna pseudorománská věž, která nahradila zchátralou dřevěná zvonici. Od počátku 20. století zde…  číst dále

Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 1, Praha, nakladatelství ČSAV Academia, 1977), 16.10. 2008

Liberecký kraj,  Česká Lípa  (CL), Chlum

Místa v okolí

 Starý Berštejn
 kostel sv. Mikuláše
 fara
 kostnice
 Vřísek
 kaple sv. Barbory
 kostel sv. Ondřeje
 zvonice
 Jestřebí
 Dubá
 Chudý hrádek
 socha sv. Floriána
 fara
 radnice
 sušárna chmele
 Konvalinkový vrch
 Mnichovská průrva
 socha sv. Starosty
 Opevnění u Švábů
 Loubí
 socha sv. Prokopa
 Opevnění u Švábů
 Vítkovec
 Jiljov
 kostel sv. Barbory
 kaple sv. Prokopa
 Novozámecká průrva
 Myšlín
 Barbořin most
 Doksy
 Čap
 Rybnov
 Klůček
 kostel sv. Václava
 mariánské sousoší
 Nový Zámek
 železniční most
 Milčany
 kostel sv. Havla
 socha sv. Floriana
 Hrad u Hostíkovic
 Hrad u Kvítkova
 Kamenný dům
 Zakšín
 Zahrádky
 Psí kostel
 Peklo
 Hrad u Hvězdy
 Kvítkov
 Houska
 kostel sv. Jakuba
 Sukorady
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Justina
 Stranné
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel Všech svatých
 Stvolínky
 skalní kaple
 Ronov
 Červený dům
 Lipý
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Jiří
 Bezděz
 kostel sv. Václava
 evangelický kostel
 Vidim
 fara
 kostel sv. Jiljí
 Hřídelík
 stará škola
 Starý zámek
 Vrátenská hora
 Helfenburk u Úštěka
 výkkenková kaplička
 dům č. p. 234
 barokní dům
 kaplička
 radnice
 kaple sv. Anny
 Zákupy
 Pokličky
 Špičák
 Kalvárie
 Vísecká rychta
 kaple sv. Josefa
 Brocno
 mariánský sloup
 Chcebuz
 Obří hlava a Žába
 kostel sv. Václava
 sloup Matky Boží
 socha sv. Floriána
 socha sv. Vavřince
 železniční viadukt
 Mimoň
 Nedamy
 kaple sv. Prokopa
 Ovčácká kaplička
 jeskyně a sklepy
 Horní Libchava
 kříž
 Klinštejn
 mariánský sloup
 Pramen Tří svatých
 Snědovice
 most mrtvých
 kaple sv. Valentina
 Mimoň
 pivovar
 Lobeč
 Kokořín
 rozhledna Vrchbělá
 kaple Panny Marie
 Dubí hora
 Slavín
 mariánský sloup
 kaple sv. Prokopa
 kaple sv. Floriána
 kaple sv. Josefa
 Valdštejnsko
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 větrný mlýn
 kamenný most
 mariánské sousoší
 Horní Police
 Ralsko
 kaple sv. Jana a Pavla
 průrva Ploučnice
 Strážný vrch
Základní informace místa
ID místa: 6885
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 16.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama